Když skočíš pět a půl, koupím ti párek v rohlíku

Lucie začínala s atletikou v sedmi letech, její kouč až v patnácti. „Je to můj koníček, postupně jsem chtěl zkusit i trénováni. Začal jsem u malinkých dětí, jedním z nich je Lucie. Můj největší úspěch bylo čtvrté místo na mistrovství České republiky na 400m. Začínal jsem s cyklistikou, ale na střední škole se mi nepodařilo skloubit rozvrh s trénováním, tak jsem přišel na stadion a začal s atletikou,“ vzpomíná na své začátky v atletice Jiří Švec.

Nemám ráda rozcvičku

Lucie Pertlíková si atletiku vybrala sama. Jednou přišla domů a řekla, že by ji ráda zkusila. Rodiče se poptali, našli jihlavský atletický oddíl a bylo rozhodnuto. Z Luk nad Jihlavou mladá atletická naděje začala dojíždět trénovat do Jihlavy.

Jak probíhá trénink: „Nemám ráda rozcvičku, to je furt to samé. Nejvíc mě baví překážky. Nemám ráda dlouhé tratě, jinak mi nic nevadí. Nejradši mám sto a dvě stě metrů překážky.“ Jiří Švec na malou výtku reagoval tím, že rozklus se nedá obejít, abeceda rozcvičky je prý stejná. „Důležitá je pestrost tréninků.“

Lucie Pertliková by ráda jednou jela na velkou olympiádu. Zatím mohla kraj Vysočina reprezentovat na Olympiádách dětí a mládeže ve Zlíně a v Olomouci. Jako tým skončili na osmém místě. „Jenže Lucie má smůlu, že je 99. ročník a závodila s o rok staršími soupeřkami, teď by ta medaile určitě cinkla,“ upozorňuje její trenér Jiří Švec.

Když víte, že můžete vyhrát a spadnete, je to smutné

Mladá atletka si po závodech tu a tam popláče, to když ví, že by měla vyhrát, že soupeřky jsou papírově slabší. „Jednou se mi stalo, že jsem zakopla a upadla. To bylo hodně těžké, když víte, že byste vyhráli a spadnete, je to smutný. To jsem brečela.“

„Porážky patří ke sportu, i k životu. Umět vyhrávat, umět prohrávat. Závodník se s tím musí srovnat,“ konstatuje její trenér Jiří Švec.

U malých dětí se organizátoři tréninků i závodů snaží o všestrannost. Do mladšího žactva závodí ve vícebojích, po dvanáctém roce je třeba se rozhlížet po specializacích. „Někdo naroste na vrhy, někdo je dynamický, tam už specializace přichází. I vzhledem ke konkurenci.“

A kdy je vhodné s atletikou začít? V Jihlavě do oddílu přijímají děti ve věku okolo sedmi let. „Je to o tom, aby děti zvládly trénink po bezpečnostní stránce. Hází se tam oštěpem, koulí, kladivem, trénují tam ostatní atleti. A uhlídat sedmileté děti je opravdu těžké.“

Novým členům se jihlavský atletický oddíl nebrání, stačí přijít jakýkoli všední den na atletický stadion Na Stoupách, podívat se a klidně se připojit.