Karel Havlíček Borovský by i dnes dokázal vtipně okomentovat nešvary doby

Samostatnost Českého státu nebo Československa byla pro většinu osobností 19. století nepředstavitelná věc. Historik Michal Kamp ve svátečním Dobrém dopoledni připomněl především Karla Havlíčka Borovského
„Karel Havlíček by nám určitě napsal nějaký pěkný epigram o tom, jak se na něj jednotlivé režimy, které se na území republiky střídaly, dívaly a taky jak jednotlivci využívali jeho myšlenky,“ zauvažoval host svátečního Dobrého dopoledne na Regionu historik Michal Kamp.
„Karel Havlíček Borovský se narodil v Borové nedaleko Přibyslavi, nicméně větší část života strávil v Havlíčkově Brodě. Tam se přestěhovali jeho rodiče a otevřeli obchod. Do Havlíčkova Brodu se vracel po ročním pobytu v Rusku a odtud ho také odváželi do vyhnanství do Brixenu. V Borové se Karel Havlíček narodil, ale jako své zázemí v životě cílit spíše Brod,“ řekl ve vysílání Regionu Michal Kamp.
„Rod Havlíčků pocházel z Velké Losenice, otec Karla si zřídil v Borové obchod. Po pár letech se i s rodinou přestěhoval do Brodu, kde měl pro obchodování lepší pozici. Otec zemřel velmi brzo, naopak matka žila až do vysokého věku,“ přiblížil v krátkosti rodinné poměry Karla Havlíčka Borovského historik.
Karel Havlíček měl ženu Julii a dceru Zdeňku. „Všichni tři ale velmi brzo zemřeli na tuberkulózu. Karel ve 34 letech, žena Julie v nedožitých třiceti a dcera ve 23 letech. Rod Havlíčků se dál rozvíjel jen prostřednictvím Karlových sourozenců,“ vyjmenoval Kamp.
Každý režim si přetvořil Karla Havlíčka podle svého
Na postavě českého buditele, kritika vlády a zakladatele české žurnalistiky je zajímavé, jak se k jeho odkazu postavily jednotlivé generace jeho následovníků. „Karel Havlíček zemřel v roce 1856. Těch prvních pár let bachovského absolutismu se na Havlíčka příliš nevzpomínalo, ale jakmile došlo k uvolnění poměrů, začali se k němu hlásit první hrdinové, kteří paradoxně byli nejprve jeho oponenty. On totiž Havlíček vystupoval výrazně proti radikálům, jako byl například Sabina nebo Frič, ale právě ti se k jeho odkazu začali hlásit jako první. Havlíčkovi kolegové, kteří byli zároveň i jeho přáteli, nepovažovali za vhodné, využívat jeho myšlenky pro vlastní prospěch. A právě ti, se kterými Havlíček za svého života nesouhlasil, z něj začali dělat mučedníka a modlu,“ popisoval Kamp.
Na samostatné Československo Havlíček ani nepomyslel
„Karel Havlíček Borovský si určitě nepředstavoval, že jednou vznikne samostatný československý stát. Byl monarchistou a představoval si, že malé národy budou mít důležitější slovo v rámci Rakouského císařství. Časem dospěl k myšlence austroslavismu, tedy rakousko-slovanské vzájemnosti. Chtěl, aby český národ byl jakýmsi nárazníkem pro všechny malé národy mezi Ruskem a Německem,“ vysvětloval dopolední host Regionu Michal Kamp.
Havlíček byl nejprve zastáncem panslavismu tedy společného života všech slovanských národů, ale po ročním pobytu v Rusku se spolupráce s tímto obrovským národem vzdal. „ Havlíček chtěl zůstat v Rusku ještě o něco déle, ale neprodloužili mu pas. Je to zajímavé, on už to místo v Rusku nesnášel, ale chtěl ještě více poznávat místa a kruhy, do kterých se zatím nedostal. Nicméně se musel vrátit domů. Čas po návratu z Ruska trávil přímo v Havlíčkově Brodě, protože mu v té době shodou okolností zemřel otec,“ vysvětlil odborník na dějiny 19. století z havlíčkobrodského muzea.
Pravdivý odkaz Havlíčka Borovského hledal první československý prezident
Zajímavý je postoj Tomáše Garriqua Masaryka. „On začal napravovat pohled lidí na Havlíčka. Začal ho interpretovat znovu jako politického buditele a hlásil se k němu jako ke svému předchůdci. Problém byl jen ten, že Havlíček prosazoval autonomii v rámci rakouské říše a Tomáš Garrigue Masaryk se dostal na post prvního prezidenta samostatného Československa. Prezident to komentoval tak, že myšlenka jeho předchůdce vlastně dospěla,“ prozradil v Dobrém dopoledne historik Kamp.
Za první republiky byl Havlíček oslavován jako buditel. Všude začaly vyrůstat jeho sochy a pomníky. Lidé se k jeho myšlenkám vraceli a na nich a také na názorech mistra Jana Husa budovali nový stát.
K Havlíčkovým větám vzhlíželi i Němci
Nacisté, kteří se s příchodem první světové války ujali moci v českých zemích, využili některé střípky z díla Karla Havlíčka, například jeho pojednání o Židech. “On v něm vlastně nabádá Židy, aby se zformovali do jednotného národa. Ale nacisté využili Havlíčkovi kritiky roztříštěného židovského národa k vlastní propagandě,“ zhodnotil Michal Kamp.
Komunisté vytěžili Havlíčkovu všeslovanskou jednotu
Obrovské honorace se dostalo Havlíčkovi za časů po druhé světové válce. Komunistickému režimu se hodila Havlíčkova idea panslavismu a spolupráce všech slovanských národů včetně Ruska. I když se za svého života Havlíček od Ruska distancoval, komunisté využívali jeho původních myšlenek.
„Za komunismu vznikla idea takzvaného lidového novináře. Komunisté tady opět využili jednu část z Havlíčkovy tvorby a na jeho odkazu posilovali svůj boj za budování socialismu. Havlíček sám žádný socialismus nebudoval, naopak považoval ho za bludné učení, a přesto si jeho postavu komunisté vzali jako vzor bojovníka z lidu,“ uvedl historik.
Karel Havlíček dnes čeká na další pokračovatele
Co by mohl Havlíček nabídnout dnešnímu člověku? Máme demokratický svobodný stát a vše, k čemu se nás Havlíček snažil postrčit. „Ve školách dnes často i z časových důvodů probírají jako spisovatele, ale ta novinařina, tedy to, že Havlíček u nás zakládal první české noviny a snažil se o všem informovat. Co může Havlíček říct dnešnímu člověku je možná otázka pro mého pokračovatele, aby vše důkladně zdokumentoval. Dnes, pokud není výsek z jeho díla využíván pro osobní prospěch, tak jak jsem to před několika týdny zaznamenal u jedné z kandidátek do voleb, Havlíčkův odkaz poněkud upadá. Ale věřím, že až přijde zase obtížnější doba, postava buditele národa Karla Havlíčka Borovského se v povědomí lidí opět vynoří,“ uzavřel Michal Kamp.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka