Jiří Pavelka: Bylo mi osm, když jsem poprvé řídil motorku

Motorku Jiří Pavelka poprvé řídil v osmi letech, jeho jízda na strýcově stadionu ale skončila v plotě. Dnes nejenže skvěle jezdí, ale umí i vyrobit motorku podle vašeho přání.
Nevadí mu déšť, nevadí mu vítr. „Jsem na dvou kolech, jestli prší nebo svítí sluníčko, je jedno. Když svítí sluníčko, je to mnohem hezčí. Ale i jízda v dešti může člověka bavit, třeba pak vysvitne sluníčko,“ rozpovídal se v Tandemu Tamary Peckové motorkář a také mechanik Jiří Pavelka.
Dnes už se to díky oblečení nestane, zažil ale jízdy, kdy promokl na kost. „To jste úplně modrá, fialová, totálně promrzlá tak, že čtyři až pět hodin rozmrzáte,“ vzpomíná Jiří Pavelka, který poprvé zkusil řídit motorku v osmi letech.
„Potají jsem vzal Stadion mému strýci. První jízda skončila pádem, velkou kolizí. Tam bylo zvláštní řazení na řídítkách, vystřelila a skončil jsem v plotě. Tehdy to byla opravdu silná motorka, teď se tomu musím smát. Postupně jsem to zkoušel. Vždycky jsem motorku vrátil na stejné místo, ale on to strejda vždycky poznal,“ směje se Jiří Pavelka.
Na první motorku vydělal sběrem bylinek a jablek
Právě strýc ho naučil vše o motorkách, svůj první motocykl si koupil v deseti letech. Tatínek mu řekl: když chceš motorku, tak si na ní vydělej. Vydělal sběrem bylinek a spadaných jablek. Za 300 korun si koupil Jawu 555. „Pařeza jsem koupil v docela dobrém stavu od souseda, který na něm 4 roky nejezdil, celou jsem jí dal dohromady.“
Strýc ho naučil základní věci. Jiří Pavelka spoustu věcí nevěděl, ale strýc jen směroval, nechal ho přemýšlet, co s dílem. Kam patří, co mu chybí. Až když si Jiří nevěděl rady, teprve potom mu jeho rádce pomohl. „Jezdil jsem na ní všude možně, i bez řidičáku. Pak jsem na ní dokonce cestoval. S kamarádem jsme si na ní dali spacáky a jeli jsme po okolí. Okolo Bystřice nad Pernštejnem, ale to už jsem měl řidičák,“ vzpomíná na svoji první motorku Jiří Pavelka.
Měla lak jako motorka z filmu Ve stínu gangu
Jawa 350 kývačka byla jeho první zakázka. Motorku rozpracoval kamarád, Jiří Pavelka motorku koupil a celou ji předělal. Nechal se inspirovat filmem Ve stínu gangu. Nakonec na ní objel kus Evropy.
V roce 2005 začal pracovat v Londýně v motorkářské dílně. „Je to o tom být ve správný čas na správném místě a trochu chtít. Když člověk jde za svým snem, stane se časem skutečností.“
Vstoupil jsem do jiného světa
Hledal prodejny a dílny, které prodávají, servisují a vyrábí motorky Halrey Davidson. Prodejny oficiálních prodejců ho neoslovily, nelíbila se mu atmosféra v nich, začal se porozhlížet v postranních ulicích Londýna.
„Narazil jsem na dílnu, která mě vtáhla. Byl jsem v jiném světě, dílna s prkennou, ošoupanou podlahou, ze stropu visely nádrže, motory, blatníky. Jen jsem postával a koukal. Byl jsem tam dvacet minut. Odešel jsem a za pět minut jsem byl zpět.“
Zeptal se, jestli by u nich nemohl chodit se dívat nebo leštit motorky nebo vytírat podlahu, zkrátka cokoli. Majitel řekl: přijď za 14 dnů, končí tady jeden Australan, možná pro tebe budu mít práci.
„To, co se dělo, otočilo můj motocyklovej svět. Jestli chci, tak můžu pracovat naplno. Začínal jsem úklidem, leštil jsem motorky, přerovnával zboží. Potom výměna olejů, filtrů až po výrobu různých dílů a opravy motorů,“ vzpomíná Jiří Pavelka.
Jiří Pavelka ve své přibyslavské dílně Oliver Cycles na přání zákazníka postavil tři stroje. Výroba motocyklu na zakázku trvá měsíce. „Jsou zákazníci, kteří do motorky dají všechno. Mnoho hodin o motorce mluvíme. Přinese fotografii. Až po schválení grafického designu se pustím do výroby,“ nechává do své přibyslavské dílny nakouknout Jiří Pavelka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka