Jihlavský nadšenec objíždí letní kina se starou šestnáctimilimetrovou promítačkou

„No, vypadá to nadějně. My promítáme většinou na československých strojích Meoclub - 16, protože jsou jedny asi z nejlepších a očividně nám to hraje.“

Ani v době moderních digitálních technologií, nezanevřel Lukáš Fous na starou šestnáctimilimetrovou promítačku. Domovským přístavem promítače je jihlavské kino Dukla. Každé léto ale vyráží s letitým přístrojem do obcí na Vysočině. „Postupem digitalizace vlastně ten filmový pás byl vytlačovaný tou digitalizací a mě se po tom pásu stýskalo. Napadlo nás, že vlastně na ty letní kina může být alternativou tady ten šestnáctimilimetrový film.“

Rozdíl je obrovský

Rozdíl mezi starou promítačkou a dataprojektorem je prý obrovský, ale Lukáše Fouse nebaví jen zmáčknout tlačítko play. „Ta šestnáctka je taková víc nevypočitatelná, je to takový jako živý. My vždycky říkáme, že ten filmový pás je živý materiál, kdežto ty dataprojektory, to jsou jedničky a nuly.“

Pokazit se toho prý může opravdu hodně. „Taky se to může přetrhnout, taky může odejít lampa v projektoru, někde něco se zkroutí.“

Co se dá promítat?

Také s pořízením filmů je někdy trochu potíž. Ty šestnáctimilimetrové se přestaly vyrábět v osmdesátých letech minulého století. „Jsme samozřejmě v kontaktu s národním filmovým archivem, v kontaktu s Biografem 16, který má velký archiv kopií šestnáctimilimetrových filmů, s nějakými sběrateli, sami máme nějaký šestnáctimilimetrový filmy. Někteří sběratelé to samozřejmě nepůjčují, protože mají strach, což je naprosto logický.“

Letní kino je závislé také na vrtkavosti počasí. S tím prý letos problém není. „Já zatím klepu, letošní počasí nám přeje, takže nám to jako vycházelo. Všechny ty projekce byly bez deště a byly s relativně příjemným počasím,“ dodal Lukáš Fous, který největší úspěchy sklízí s klasickými českými komediemi.