Jihlavské sklepy dodnes ukrývají gotiku. Z černých kuchyní jsou koupelny

7. říjen 2022

Domy kolem jihlavského Masarykova náměstí jsou historickým i architektonickým unikátem. Mísí se tam hned několik stavebních slohů.

Ve starých jihlavských domech je možné najít gotické, renesanční, barokní i klasicistní prvky a zachovaly se i pro město typické mázhauzy. Zajímavé je, že nejde jen o muzea nebo galerie, ale místa, kde žijí lidé v bytech.

13. století

„To, co vidíte kolem náměstí, je vesměs, to, co tady vznikalo od 13. století,“ říká architekt Vratislav Zíka. O prohlídku starých jihlavských domů mají zájem desítky lidí. V rámci Dne architektury mají možnost nahlédnout do míst, kam se obvykle nedostanou. V domech jsou totiž byty, jejichž obyvatelé výjimečně prohlídku umožnili. 

Město v průběhu staletí měnilo podobu od gotických nízkých domů po několikapatrové současné. „Město několikrát vyhořelo, a jako první padly střechy. V renesanci vznikly předsazené štíty a teprve v baroku a devatenáctém století se staví třetí a čtvrté patro.“ Přibýváním pater se zvyšovaly i vnitřní gotické a renesanční síně a vznikly tak typické mázhauzy. „Nacházely se v nich schodiště a ústily do nich černé kuchyně,“ vysvětluje architekt. 

Z černých kuchyní jsou koupelny

Mázhauzy jsou i v obytných domech dodnes patrné. Z černých kuchyní vznikly koupelny a například v domě číslo 22 na Masarykově náměstí jsou v přízemí zřetelné částečně zazděné sloupy, které stály kdysi volně. Ve sklepě domu dokonce vidíme vzácné gotické ostění. 

Ve vedlejším pro změnu gotické úzké okénko, cihly zvané buchty a dokonce i prostory bývalého obchodu i se schodištěm, které vedlo z ulice. Vchod do něj je dnes zazděný. Architekt také ukazuje, jak si lidé sklepy zvětšovali. Prostě kopali do hloubky a zbytky gotické zdi tak stojí na hlíně. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.