Jeho putování napříč Českou republikou inspirovalo další poutníky. Jdou a pomáhají

Jeho putování nebylo samoúčelné. Svou cestu za poznáním České republiky spojil s pomocí někomu jinému. „Řekl jsem si, že když půjdu přes Česko, že bych to spojil s něčím dobrým. Začal jsem hledat na internetu, komu bych mohl pomoci a zasáhl mě příběh devítiletého Matěje Kociána, který je po operaci mandlí už šest let v bdělém kómatu.“

Někteří lidé si ťukali na čelo, že jde přes Českou republiku pěšky

Věděl, že jeho pomoc poputuje pro konkrétního člověka. „Kdybych měl jeho příběh říkat každému, koho jsem potkal, tak se asi nikam nedostanu. Vyprávěl jsem ho například ve chvíli, když jsem potřeboval doplnit vodu, nosil jsem s sebou letáčky, tehdy jsem o tom mluvil.“

Nejdřív nevěřili, že jde napříč Českou republikou pěšky, někteří si prý ťukali na čelo. Dost lidí Matějův příběh znalo. „Žádná negativní reakce nebyla. Jenom se někteří lidé ptali, jestli taková pomoc má v jeho případě smysl,“ vypráví Václav Malinský a dodává, že se díky jeho cestě na účtu sešlo 50 tisíc korun. V Brně se k němu dokonce na jeden den připojil Matějův tatínek. „Jsem rád, že jsme se takhle mohli potkat, probírali jsme Matějovu situaci, pak jsme si také povídali o cestování. Taky rád cestoval.“

Lidé poutníkovi nabízeli pomoc dopředu

„Zjistil jsem, že je naše země nádherná, máme tady krásnou přírodu. Máme taky skvělé lidi, trošku uzavřené v porovnání se světem. V Barmě vám pomohou, i když nemluvíte stejným jazykem. Tam je vše jednodušší, taky je na každém kroku nějaké ubytování. V Čechách jsem byl na pomoc lidí odkázaný víc. Ale díky propagaci mé cesty na internetu mi pomoc nabízeli lidé dopředu, což bylo fajn,“ vzpomíná na čtyřiadvacetidenní pouť Václav Malinský.

Zažil krásné příběhy, během cesty se mu díky internetovým stránkám ozvala mladá rodina se dvěma dětmi, jestli u nich nechce přenocovat. „Řekli si, že mě ubytují, vůbec neměli strach, že bych byl nějaký pobuda.“

Václavova cesta pro Matěje inspirovala další dobrodruhy

Jeho rozhodnutím pomoci někomu jinému se inspirovali další. „V těchto dnech ode mě převzal pomyslnou štafetu Martin, který jde přes Českou republiku od západu k východu. Ozvala se nám rodina Vackových, mají Honzíka, který je také v bdělém komatu. Tahle cesta bude věnovaná jemu,“ vypráví Václav Malinský.

Jako cestovatel na volné noze se na vlastní kůži přesvědčil o pravidlu šesti. Ve zkratce by se dalo popsat tak, že znáte-li šest lidí, znáte celý svět. „Platí, jednoznačně. Člověk občas neuvěří, že by mohl potkat osm tisíc kilometrů od domova někoho, kdo bydlí v Česku ve vedlejší vesnici. I tady v České republice platí na sto procent. Hele, ty znáš támhle toho a přitom to bylo na druhém konci republiky. Svět je malý,“ směje se Václav Malinský. Jeho cestovatelské sny, které pomáhají ostatním, můžete sledovat na internetových stránkách.