Jeepy z vietnamské války jsou dodnes pojízdné. Starají se o ně sběratelé veteránů

16. září 2020

Když se sejde velká skupina lidí se stejnou zálibou, tak je nadšení doslova cítit ve vzduchu.

Něco takového může každý zažít na pravidelných setkáních majitelů Jeepů vyrobených od druhé světové války u Koněšína na Třebíčsku.

„Mám Forda z roku 1943. V osmdesátém prvním jsem si to kupoval jako kluk po vojně,“ představuje svůj vůz Karel Toufar z Třebíče. Na Jeep jamboree v kempu Borovinka u Koněšína na Třebíčsku se podobných veteránů sjelo přes šedesát.

Podle organizátora akce Richarda Kukly z Veteran Car Clubu Třebíč se sraz Jeepů koná každých pět let. Ročník 2020 částečně ovlivnila koronavirová pandemie, nemohli přijet zahraniční účastníci. I tak ale bylo na co se dívat. „21. srpna 1968 ho otec kupoval, a tady toho druhého mám, ten je přímo od UNRY,“ představuje svůj vozový park pan Jiří, který hned přidává informace z historie Jeepů.

Na sraz přijely Jeepy v bojové úpravě i obojživelný vůz

V řadě na louce u kempu stojí i Jeepy v bojové úpravě. „My představujeme jednotky americké armády, které osvobozovaly Československo,“ říkají sběratelé veteránů ze Starého Pelhřimova.

Jejich Jeepy mají místo čelního skla plech. „To je obrněná verze Jeepu proti kulkám nebo nastraženým drátům,“ vysvětluje jeden z nich. Jeho vůz je vybaven kulometem i maskovací sítí. Na sraz přijel i obojživelník, napůl auto, napůl loď, který má vzadu lodní šroub.

Mladý právník si pořídil Jeep, který jezdil ve Vietnamu

Mezi sběrateli veteránů jsou lidé různých profesí. Z Ondřejova u Prahy přijel mladý právník Jiří. „Vždycky jsem jezdil s tátou,“ vzpomíná.

Když si pořídil řidičský průkaz a jezdil sám, vadilo otci, že mu vrací auto zablácené. Tak si pořídil svůj Jeep. „Tohle je Jeep z roku 1956, vyskytoval se ve Vietnamu. Tenhle kus je přímo dovezený z Vietnamu,“ ukazuje na zablácený Jeep, na kterém je vidět, že si jeho majitel jízdu užívá.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová