Ján Svorada: Při závodech drží cyklisté z týmu pospolu, protože v jednotě je síla

Po ukončení profesionální kariéry v roce 2006 Ján Svorada pracoval jako sportovní ředitel týmu horských kol. „Bylo to na plný úvazek celé dva roky, s klukama jsem jezdil na soustředění. Jezdil jsem pořád, nikdy jsem kolo úplně neodložil,“ vzpomíná cyklistická legenda Ján Svorada.

Někdy jsem kolo zavřel do sklepa a nechtěl jsem ho ani vidět

V průběhu kariéry pochopitelně i on zažil obdobní, kdy kolo nemohl ani cítit. „Když jste z formy, kdy nevíte co. V té chvíli je opravdu nejlepší na chvíli vypnout, odložit kolo do sklepa, chvíli se to ani nepodívat. Dělat cokoli jiného, pak přijde ta vůle a chuť sama.“

I profesionálního cyklistu bolí sedací svaly. „Zvlášť po nějaké pauze. Když po dvou třech týdnech sedne profík na kolo na hodinu, tak si druhý den taky nemůže sednout. Je potřeba dodržovat určitá pravidla, i sedací kosti mají různé rozměry. Při výběru sedla na to musíte myslet, vybrat správnou šířku, ale jinak žádné speciální materiály a pomůcky nepoužíváme,“ popisuje sedlo profesionálního kola Ján Svorada.

Já řadil ručně na trubce, dnes řadí závodníci elektronicky

Za dobu, co už nezávodí, se výbava cyklistů změnila k nepoznání. „Ten rozdíl je markantní. Z oceli se postupně přešlo na hliník, pak na karbon. Já jsem závodil na šestikolečku, dneska už jsou jedenácti kolečka. Řadilo se páčkama na spodní rámové trubce, postupně to přešlo do pák, dnes už je řazení elektronické. O váze kol ani nehovořím,“ vysvětluje Ján Svorada.

Závodníci v profesionálních týmech mají dané role, které jsou určené fyzickými předpoklady jednotlivých závodníků. „Já jsem byl rychlý závodník, ode mne se očekávalo, že budu vyhrávat etapy, kde nejsou kopce, proto jsem byl do týmu angažován. Abych vyhrával sprinty rychlých etap.“

Při závodech drží cyklisté pospolu, protože v jednotě je síla

Do profesionálních týmů se vybírají vrchaři, sprinteři a k nim patřiční pomocníci. Tím, jak je tým složen, má jasně daný cíl. Buď vyhrávat jednotlivé etapy, nebo celý závod. Před každým je pak jasně daná taktika týmu. „Tým se snaží držet pospolu, protože v jednotě je síla. Když je nebezpečná situace, jsou schopni reagovat a zvrátit ji na svou stranu,“ nechává nahlédnout do zákulisí cyklistických závodů bývalý profesionál Ján Svorada.

Od znalosti terénu a etapy se odvíjí taktika celého týmu. „Spousta důležitých etap se projíždí před závodem v rámci nějaké přípravy. Někteří závodníci tipu Contadora, kteří chtějí vyhrát závod, si najíždí nejdůležitější kopce, aby věděli, jak strmé je stoupání, jak dlouho trvá vyjet nahoru. Pro mě jako pro sprintéra bylo důležité znát poslední tři, pět kilometrů, kde jsou zatáčky, kruhové objezdy. Kde musí být člověk vepředu a kde ještě ne. Jestli fouká proti nebo jedeme po větru. Od toho se odvíjí taktika celého závodu.“

Byl jsem ve správný čas na správném místě

Skvělou a správnou taktiku zvolil Ján Svorada v roce 2001 při závěrečné etapě Toure de France. Vyhrál poslední a nejslavnější etapu na Champs-Élysées, i když se tehdy předpokládalo, že si to na cílové rovince mezi sebou o zelený dres pro nejlepšího sprintera rozdají Němec a Australan.

„Celá poslední etapa se jede ve volnějším tempu, ale v Paříži už to je naplno. K Vítěznému oblouku trať stoupá, pak klesá, jede se po kostkách. Není to lehká etapa. V tomto posledním spurtu se rozhodovalo mezi Ericem Zabelem a Stuartem O´Gradym. Hlídali se mezi sebou. Snažil jsem se jet nejlépe, jak umím a byl jsem ve správný čas na správném místě,“ usmívá se při vzpomínce na vítězství závěrečné etapy Toure de France Ján Svorada.

V současné době Ján Svorada působí jako generální manažer závodů horských kol v Novém Městě na Moravě a je také člen týmu, který získal nominaci na pořádání Mistrovství světa horských kol v Novém Městě v roce 2016.