Jan Krýsa: Dýmkař začátečník potřebuje svého guru
Těmito slovy začal své dýkařské povídání Jan Krýsa. "Zásada je: dýmkař nesmí vadit. Nemá vadit, to znamená, že i jeho vlastní výběr tabáku je závislý na prostředí, kde se pohybuje. Hodně závisí na skladbách těch tabáků, ale pokud kouří aromatické tabáky a pokud kouří jednu dýmku denně, tak to voní. Existuje přes 22 tisíc druhů směsí tabáků."
Jan Krýsa je členem Dýmkařského klubu Meršánka v Havlíčkově Brodě. „Já jsem začal kouřit dýmku na popud své paní. Je to velice zvláštní a neobvyklá cesta dýmkaře. Na jednom silvestru, kde jsme byli společně s jedním bankéřem, který měl u sebe tři dýmky a občas v průběhu večera si připaloval. Tak mi manželka říkala: přestaň kouřit ty smradlavé doutníky a začni kouřit dýmku. Koupil jsem si dýmku a po roce chození do klubu jsem se stal jeho členem a takhle to začalo.“
Co musí umět člověk, když kouří dýmku? „Určitě musí být trpělivý, protože první a druhé a desáté kouření nemusí nutně ještě chutnat. Důležité je mít dobrého guru, dobrého rádce. Já jsem kdysi před dvaceti lety koupil dýmku a nepovedlo se to, po třech kouřeních jsem ji odložil a zapoměl jsem na to až teď se to vrátilo.“
Guru vám říká, jak se vyvarovat chyb. Které jsou nejčastější? „Nejčastější chyby jsou natvrdo nacpat nebo napopak hodně málo nacpat nebo nenacpat do dýmky rovnoměřně tím způsobem, který mu umožňuje volné hoření a chladný kouř. Jak tahat pomalu, aby se dýmka nerozpálila.“ A dýmkařský pozdrav? „Chladný kouř.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
