Ivan Bartoš: Jsem šumař, rytmus držet neumím

26. únor 2020

Předseda Pirátů Ivan Bartoš má několik koníčků - knihy, hru na akordeon a sport. Ke sportu ho rodiče vedli už od dětství. Hrál hokej, chodil na judo i do běžeckého oddílu. Zamiloval se také do sjezdového lyžování. Vzhledem ke své politické angažovanosti ale v současné době nemá čas sport provozovat: „Nemám na to čas, na víkendové výlety do zahraničí se mi kvůli politice nedostává.“

Ivan Bartoš vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ke knihovnictví a informačním vědám získal vztah už v dětství: „Maminka je učitelka a asi i proto mě knihy zajímaly už z dob školní docházky. Dříve jsme informace získávali pouze čtením knih a časopisů. S internetem jsem se poprvé seznámil až v Americe, kam mě rodiče poslali v sedmnácti letech studovat. Po gymnáziu jsem si dal přihlášky na tři vysoké školy a nakonec jsem začal studovat teologii a knihovnictví. Chodit na obě školy najednou se ale nedalo, a tak jsem se začal věnovat plně knihovnictví. Láska ke knihám u nás existuje v celé rodině. Manželka také studuje knihovnictví, pracuje v knihovně. Mám knížky stále moc rád,“ říká Ivan Bartoš.

Ivan Bartoš pracoval také pro zahraniční firmy jako specialista na IT technologie. Podle něj jde rozvoj v této oblasti velmi rychle, vše se mění. Uměl by to ještě dnes?: „Jsem rád, že se na to ptáte, vysvětlím. Z pohledu generací, které nezažily internet, je IT odborník každý. Mně se nechtělo neustále se v této oblasti učit, a tak jsem se soustředil na databázové tabulky. Ale nová média a sociální sítě považuji za důležitá. Když si například v praktické politice píšete příspěvky a odpovídáte lidem na Facebooku sám, je to určitě lepší. Pokud je na vás někdo naštvaný, dozvíte se to okamžitě. Pokud to dělá někdo za vás, nevíte nic.“

Dredy k Ivanu Bartošovi patří

K vzhledu Ivana Bartoše neodmyslitelně patří dredy, které nosí už patnáct let. Bere to tak, že je na ně zvyklý, v zimě je trochu krátí. Neobvyklý účes prý není složitý na údržbu, jenom budí občas pozornost. Dredy si chce zatím ponechat: „Teprve až mi popojedou kouty, tak s tím budu muset něco udělat. Dredy jsou pohodlné, nerozmotávají se, naopak se domotávají. Hlavu si myji normálně několikrát týdně.“

Xavera zajímalo, zda mají s dredy někdy problém voliči: „Občas na ulici ano, někdo na mě i zavolá, ale nevadí mi to, zastavím se s každým. Jednou jsem se například kvůli dredům zapovídal s nějakým pánem. Nakonec jsme zjistili, že máme spoustu známých v Ďolíčku na Bohemce a našli společnou řeč,“ vzpomíná s úsměvem Bartoš.

Na akordeon hrával po hospodách

V mládí chtěl Ivan Bartoš hrát na kytaru, ale nakonec skončil u akordeonu. Hraje na něm od čtrnácti let, při studiích si přivydělával i hraním po hospodách. Občas ho vezme do ruky i dnes. Nemá rád, když lidé něco předstírají, a tak zahrál při setkání významných podnikatelů Prague Bussines Clubu, ale i při vystoupení Zuzany Bubílkové v Písku na představení pro seniory. „Jsem jenom takový šumař, rytmus neudržím,“ říká o svém hudebním nadání Bartoš.

Pokud vás také zajímá, jestli je Ivan Bartoš kliďas nebo pruďas a kdo je jeho nejlepší kamarád, poslechněte si záznam pořadu.

Spustit audio