Vánoční stromečky v zoo nekončí v odpadu. V Jihlavě z nich mají hostinu kopytníci
Po Vánocích se v Zoologické zahradě Jihlava objevují desítky vánočních stromečků. Pro některá zvířata jde o vítané zpestření jídelníčku i zábavu.
Každý rok po vánočních svátcích se v Zoologické zahradě Jihlava objevují hromady vánočních stromečků. Nejde ale o odpad, nýbrž o cenný zdroj krmení pro vybraná zvířata. Zoo využívá nové, neprodané stromečky, které dodávají prodejci, a nabízí je především takzvaným okusovačům. „Je to výborné krmení pro všechny okusovače, kteří mají v teplejších měsících rádi listí a kůru. Teď v zimě dostávají jako náhražku jehličnany, aby měly změnu,“ vysvětluje chovatel kopytníků Pavel Hájek.
Okusovači jsou především kopytníci, kteří na rozdíl od typických pastevců dávají přednost listí, kůře a větvičkám před spásáním trávy. Vánoční stromečky tak pro ně představují přirozenou a vítanou součást potravy. Na jihlavském kopytnickém rajonu si na nich nejvíce pochutnávají tapíři, lamy, ovce, kozy, ale občas také koně nebo prasata. „Samozřejmě si nejdřív vybírají to, co jim chutná nejvíc, a pak některá zvířata, hlavně mláďata, využívají stromečky i ke hře,“ doplňuje Hájek.
Návštěvníci se často ptají, zda mohou po Vánocích do zoo přinést vlastní stromeček. Zoologická zahrada to ale z bezpečnostních důvodů neumožňuje. „Od soukromých osob stromky nebereme. Máme jich dostatek od firem a zároveň tím vyloučíme riziko, že by na stromku zůstal háček, ozdoba nebo jiný předmět, který by mohl zvíře zranit,“ upozorňuje chovatel.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
