I na pionýrovi se cítíte jako motorkář, můžete na něm projet třeba Afriku. Jako Marek Slobodník
Po dokončení střední školy Marek Slobodník s kamarádem snili o tom, že by chtěli být velcí motorkáři. Jenže na motorku neměli peníze. „Jediná motorka, kterou jsme si mohli i s papíry dovolit koupit, byla jawa pionýr. To bylo v roce 2008 a stál tehdy pět tisíc korun a od té doby ho mám a od té doby na něm cestuju,“ vyprávěl cestovatel na pionýrovi Marek Slobodník z Banské Bystrice.
„Na první cestě kolem Slovenska jsme se cítili opravdu jako motorkáři. Lidé, kteří nás míjeli, na nás mávali, každý motorkář nás zdravil, to jsme se cítili jako opravdoví borci a jako opravdoví motorkáři. I když tahle motorka možná ani motorka není,“ směje se Marek Slobodník. Na téhle konkrétní za ty roky urazil odhadem přes padesát tisíc kilometrů.
Když jedu v rámci Slovenska, neberu s sebou ani šroubovák. Tak spolehlivý je to stroj
Od té doby s pionýrem procestoval Slovensko, Rumunsko, vyrazil na něm do Kazachstánu a projel Afriku, což je jeho poslední expedice. Na dvě expedice po jižní Africe a z Austrálie do Thajska osedlal jawu 250. „Teď jsem si vzpomněl na veselou příhodu. Potkal jsem se úplnou náhodou ve Veľkom Krtíši s chlapíkem, který mi pionýra před devíti lety prodal. To bylo panečku setkání, vyprávěl jsem, co jsem zažil já, co zažil on,“ usmívá se Marek Slobodník.
Nechal ho jeho stroj někdy ve štychu? „Vždycky jsem dojel tam, kam jsem chtěl. Nikdy jsem ji nemusel naložit a nechat někam převézt. Na první cestu jsme s sebou brali hromadu náhradních dílů, nevěděli jsme, co bude poruchové. Teď, když jedu v rámci Slovenska, si s sebou neberu ani šroubovák. Tak spolehlivý je to stroj,“ říká pyšně Marek Slobodník.
Pokud člověk jede pořád na trojku čtyřicítkou, tak motorka jede. Horší, když se najednou zastavíte
Opravovat se ale musí často. „To jsou takové drobnosti, motor funguje, ale třeba popraskají špice, karburátor se ucpe, zapalování se rozladí. Tyhle věci se dějí stále a stále se dají opravit. Nejvíc poruchový je, když člověk dlouho stojí, když nejede. Pokud člověk jede pořád na trojku, tou čtyřicítkou, tak motorka jede. Když ale najednou zastavíte, jdete se napít, potřebujete natankovat a chcete nastartovat, tak to nejde. To jsou ty největší chyby,“ vypráví Marek Slobodník.
Jako největší chybu toto zastavování vnímali při natáčení na poslední expedici po Africe. Kameraman výpravy je o kilometr předjel, zbytek týmu ho dojížděl, aby byli krásně natočení v pohybu. „Jenže pak se nemohl rozjet a pak jsme se zase nemohli rozjet my. To byly hrozné boje,“ směje se při vzpomínce Marek Slobodník.
Po takové cestě jsem unavený, že bych si dal nějakou fajn dovolenou
Cestu po Africe Marek Slobodník plánoval a organizoval sám. Vyrazili na ni v pěti. Marek, kameraman Martin Kochánik, fotograf Marek Duranský a bratři Hurárovci, kteří se starali hlavně o motorky. „Když jsme vyrazili poprvé do Kazachstánu, nikdo nic neplánoval, neměl jsem s sebou telefon, dva měsíce o nás nikdo nevěděl, teď jsem byl na telefonu pověšený nonstop. Na druhou stranu, já už jsem tak nakažený, že nedokážu cestovat bez toho, aniž bych to dokumentoval.“
„Už to není taková svoboda, i když na fotkách a na videu to tak vypadá. Přes den natáčíme, fotíme, fotky večer upravujeme, ukládáme, píšeme články, plánujeme facebook, musí být nějaký výstup, aby byli spokojení sponzoři a to je v pořádku, bez nich bychom neměli techniku, kterou záběry pořizujeme. Už to není taková svoboda, je to práce. Po takové cestě jsem unavený, že bych si dal nějakou fajn dovolenou,“ říká Marek Slobodník a dodává, že baterky momentálně dobíjí při paraglidingu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
