Hormonální jóga stimuluje žlázy v těle

16. říjen 2017

Jóga je cvičení v našich končinách už dobře známé, ale je dost možné, že jste neslyšeli o hormonální józe. V čem se liší a jak vám může pomoci, jsme probrali s Šárkou Simonidesovou, lektorkou hormonální jógy.

Hormonální jóga je sestava cviků zaměřená na endokrinní systém, tedy na žlázy s vnitřní sekrecí. „Cílem je reaktivovat orgány, které se podílí na hormonálním systému. Dochází k jejich stimulaci pomocí fyzického cvičení,“ vysvětluje host. Sestavy jsou jak pro muže, tak pro ženy a dokonce i pro diabetiky.

Masáž probíhá i formou nádechu

Jemná masáž vybraných částí těla způsobuje přísun krve do těchto míst, tím se spouští fyziologie, přichází živiny a odchází zplodiny. K masáži stačí jen správný pohyb nebo dech. Princip je tedy podobný, jako u klasické jógy. „Je to vědomá práce s tělem, kdy se techniky používají zaráz, takže používáme například vědomí vdech do břicha a stimulujeme bránici tak, aby docházelo k masáži vnitřních orgánu dutiny břišní,“ popisuje Šárka Simonidesová.

Hormonální jóga je dynamické cvičení

Hormonální jóga je spíše rychlejší a dynamické cvičení. Člověk se tedy i zapotí. „Sestavu mám odcvičenou za 22 minut. Ideální je cvičit doma. Jelikož se jedná o vědomou práci s tělem, tak je vhodné, aby žena byla co nejvíce v klidu a odcvičila si to sama a měla plnou pozornost sama na sebe,“ říká host.

Hormonální jóga není vhodná pro těhotné

V době gravidity je vhodné s hormonální jógou počkat. To samé platí v době léčby rakoviny. Naopak po operaci štítné žlázy je vhodné cvičit hormonální jógu. „Systém endokrinních žláz funguje jako celek. A řetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. Proto dochází k harmonizaci a to podporuje léčbu,“ vysvětluje Šárka Simonidesová.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.