Hlásič kouře není totéž, co hlásič oxidu uhelnatého
Hlásič kouře nebo oxidu uhelnatého vám může zachránit střechu nad hlavou nebo rovnou život. Podle čeho podobná zařízení vybírat a kam je umístit, jsme rozebrali s Jaroslavem Fikarem z obchodu Požární bezpečnost.
Do domácností jsou vhodné dva typy hlásičů. Jedná se o hlásič výskytu kouře a dále pak hlásič upozorňující na výskyt oxidu uhelnatého. Hlásič kouře slouží k prevenci před požárem. Druhý typ hlásiče vás upozorní na přítomnost oxidu uhelnatého, což je velmi nebezpečný a smrtelný plyn vznikající nedokonalým spalováním a špatným odvodem spalin například z karmy nebo plynového kotle.
Novostavby od roku 2008 musí mít hlásič výskytu kouře
„Povinnost se vztahuje na kouřový hlásič. Konkrétní povinnost ze zákonné úpravy pro hlásiče oxidu uhelnatého není. To znamená, že je to věc, kterou můžeme pouze doporučit,“ říká host.
Oxid uhelnatý je smrtelný i při nízkých koncentracích
„Problém oxidu uhelnatého je takový, že to je sloučenina, která se velmi dobře váže na váš krevní hemoglobin. To znamená, že už velmi malá koncentrace 200 – 300 částic na milión částic vzduchu už je reálně schopná vás zabít,“ upozorňuje Jaroslav Fikar.
Existují i hlásiče „dva v jednom“
„Doporučil bych všem posluchačům při nákupu takového zařízení, aby se opravdu ujistili, že se jedná o kombinovaný hlásič. To znamená, že v sobě kombinuje schopnosti jak detekovat kouř, tak detekovat i oxid uhelnatý,“ radí host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
