Filmy pro pamětníky, topinky a čaj se sirupem. Tehdy si Stanislav Gerstner řekl, že bude herec

Stanislav Gersnter k premiéře rozhodně nepřistupuje nezodpovědně. „Tréma zlobí, člověka svazuje, výkon je nejistý, a to je špatně. Myslím, že herec by měl jít na jeviště suverénně. Je dobré, když se člověk na premiéru těší. Adrenalin člověk cítí, ale rozhodně bych nemluvil o trémě.“

Julien Portal je takovej floutek, já bych mu nafackoval

Stejně to cítil i při první premiéře roku 2016. Jihlavská scéna na konci ledna uvedla hru Hotel mezi dvěma světy. Od dramatika Érica-Emmanuela Schmitta. Režie se v dramaturgii Kateřiny Duškové ujal hostující Pavel Palouš. Stanislav Gersnter si zahrál roli Juliena Portala.

„Autor se v téhle hře dotýká věcí, které jsou mezi nebem a zemí. Je to život po životě. Když se člověk dostane do takového místa, působí to na něj zvláštně. Já jsem se tam nedostal, ale moje postava ano. A ano, já tomu věřím, četl jsem i Moodyho knihu Život po životě už před lety. Ten Julien Portal je takovej floutek, já bych mu nafackoval,“ vypráví jeho představitel Stanislav Gerstner.

Rozhodně nepatřím k hercům, kteří by škemrali o roli

„Neváží si ničeho, je to zhýčkané dítě, ocitne se v tomhle světě a poznává, že je potřeba si života vážit a vážit si každé chvíle, kterou na zemi strávíme. Já už jsem s touhle myšlenkou, života po životě koketoval už dřív. Třeba mě děsně baví Jack London Tulák po hvězdách, to jsou zase ty minulé životy, já tomu opravdu věřím.“

Když se Stanislav Gerstner dozvěděl, že se tahle hra bude v sezoně hrát, moc si přál být obsazen. „Jsem rád, ale rozhodně nepatřím k hercům, kteří by škemrali o roli. Takže jsem kliky nikde neleštil. Za roli tohoto floutka jsem opravdu moc rád.“

Hrát koňský zadek je docela dřina

A splněný herecký sen? „Už se mi splnil, chtěl jsem hrát koňský zadek a to už se mi splnilo. V obsazení byla role koně a u ní byla uvedena dvě jména, tak jsme se domluvili, že já budu hrát zadek. Měl jsem ho prostě hezčí,“ směje se Stanislav Gerstner. „A hrát zadní část koně je docela dřina. Nějakou chvíli jsem v tom předklonu byl, ta záda trochu bolela. Naštěstí se nestalo nic nepříjemného. Ale mohu říci, že jsem si zahrál svoji vysněnou roli,“ usmívá se herec Stanislav Gersnter.

S vážnější tváří dodává, že nepatří mezi herce, kteří mají vysněné role. „Beru to, jak to přijde. Za těch 19 sezón, co tady hraju, přišly nádherné role. Jsem tady šťastný,“ přiznává herec, který začínal v divadle v Karlových Varech. „Že chci dělat divadlo, jsem si uvědomil, když jsme se s maminkou v neděli dívali na filmy pro pamětníky. Začínaly v 17 hodin, vždycky jsme si udělali topinky, k tomu čaj se sirupem a dívali se na ty staré filmy. Tehdy jsem řekl: tohle jednou budu dělat.“