Dýni je třeba sázet až po posledních mrazech. Dozraje vám i na slunečném okně
K typické podzimní zelenině patří jistě i dýně. V poslední době se objevuje stále více receptů na její využití, a také stále více druhů. Manželé Pipkovi na svém statku v Nové Vsi u Leštiny pěstují desítky druhů dýní, a zjistili, že v pěti stech metrech nad mořem dozraje třeba i jihoamerická kalabasa.
„Já vždycky říkám, že máme tak ke stovce druhů,“ říká s úsměvem Jaroslava Pipková. Dodává ale, že například od dýně hokaido mají i deset druhů. Jejich stodola se tak každý podzim naplňuje tykvemi všech možných tvarů a barev. Pipkovi pěstují jak dýně pro kuchyňské využití, tak i ty, které slouží jen na okrasu. Mezi ty okrasné patří například kalabasa, tykev, ze které v Jižní Americe vyrábějí hudební nástroje nebo nádoby na pití čaje. Z těch jedlých dýní Jaroslava Pipková doporučuje nejen nejznámější hokaida, které se navíc nemusejí loupat. „Máme třeba dýně bílé, muškátové, máslové, sweet potato, špagetové,“ vyjmenovává.
Jaroslava Pipková doporučuje pěstitelům sázet sazeničky dýní až po posledních mrazech. A pokud sejete semínka, tak počítat s tím, aby vyrazila po mrazech. Pipkovi pěstují všechny dýně na poli. Na domácí zahrádce je ale nejlepším místem kompost. „Dáváte ji na místo, kde vám nevadí, že zabere spoustu místa, kompost je hezky pokrytý olistěním, a dýně má spoustu živin,“ radí Jaroslava Pipková. Dýně nejlépe dozrává na slunečném místě, a je ideální ji tam nechat zcela dozrát. Každá dýně je jiná, takže je dobré vědět, jak vypadá zralá.
Dýně se sklízejí i s částí stopky. Přes stopku totiž nejčastěji hnije, takže když stopka zaschne, zatáhne se, je dýně pěkně uzavřená. Pokud dýně například kvůli počasí nemá možnost dozrát tam, kde rostla, stačí ji položit třeba na slunečné okno. Krásně tam dojde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
