Dobrý navigátor zvládne pilota na rallye navigovat i rukama, říká Tomáš Ouředníček

Navigátor musí číst roadbook v autě, ve kterém se všechno neskutečně třese, navíc při vysokých rychlostech. „Čtete roadbook, koukáte na silnici, odhadujete, že už jste v té situaci, kterou máte v roadbooku popsanou a musíte ji slovně popsat pilotovi. Obrázek se šipkou doleva, značkou pro díru, pro vyjeté koleje a vy ho musíte slovně pilotovi popsat,“ vysvětluje práci navigátora Tomáš Ouředníček.

Navigátor musí odhadnout, kdy informaci o cestě pilotovi říct, aby ho nezpomalil

A dodává, že pilot obrázek nevidí. „Musíte to udělat co nejpřesněji, v realitě s tím, jak ta situace ve skutečnosti vypadá a ještě v tom čase. Běží vám tam tripmaster, zařízení, které vám ukazuje kilometry a metry, které máte ujeté. Vidíte, že na 27. kilometru je odbočka z hlavní na nějakou vedlejší. A vy pilotovi musíte říct, že to bude za nějakých pět set, čtyři sta, tři sta metrů, aby on se mohl připravit, podřadit, dobrzdit, aby se na tu situaci připravil,“ líčí navigátorovy povinnosti Tomáš Ouředníček z Velkého Meziříčí.

Čtěte také

Mezi jeho dovednosti patří umění odhadnout, kdy informaci vyslovit. „Mezi tím může být řada zatáček, které v roadbooku nejsou napsané. Vy se musíte řídit momentální rychlostí auta. Když jedete 150 km/h, potřebujete pět set metrů před situací, když 60 km/h, tak vám stačí tři sta metrů, abyste pilota tou informací nerušil. Tohle všechno je na navigátorovi, jak dokáže nezpomalit pilota,“ vysvětluje Tomáš Ouředníček a dodává, že samozřejmostí je orientační smysl. „Navigátor je multifunkce, ale jeho práce v cíli není tolik vidět.“

Pamatuju si, že jsem měl jako navigátor úplné okno a jednou jsem dokonce navigoval rukama

A jaké informace musí navigátor pilotovi předat? „Trochu levá, pak hned pravá, pak bude díra na dva vykřičníky a může to tam klouzat, nalevo je propadlina. Je to slovně opravdu náročné. Pamatuju si jednu situaci, kdy jsem měl opravdové okno. To se stává většinou ve chvíli, kdy ztratíte koncentraci. A jednou nám dokonce vypadl interkom a to jsem situace ukazoval rukama a hodně jsem křičel, ale v autě je hluk a vy skoro neslyšíte, protože máte helmu se sluchátky, uši máte ucpané sluchátky,“ usmívá se při vzpomínce Tomáš Ouředníček.

Řidič má auto pod kontrolou, musí hlídat všechny ukazatele. „Aby auto přežilo takový extrémní závod, tak pořád hlídám teploty motoru, diferenciálu, převodovky, tlaky. Když se změní nějaký z těchto parametrů, může to znamenat velký problém. Jsou tam extrémní teploty, nám v jedné rychlostní zkoušce vytekl diferenciál zadní. Já jsem celou dobu bál, aby nám auto nechytlo. Když vám teče do rozpáleného motoru olej, může auto začít hořet velmi rychle,“ vypráví závodník z Velkého Meziříčí.

Dakar je vášeň, to proto tam jezdíme

Hned dvakrát chtěli s navigátorem Pavlem Vaculíkem letošní Dakar vzdát, naštěstí to neudělali, protože pocit na cílové rampě je prý nepopsatelný. „Je to vášeň, proto to děláme.“