Divadelní hra Hvězdný vůz pojednává vážně i nevážně o architeku Santinim a opatu Vejmluvovi

4. září 2014

„Nervy na pochodu jsou, ale snažili jsme se vše připravit tak, aby vše klaplo. První přípravy oslav 20. výročí zapsání poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře proběhly už před rokem. Nápady jsou pěkná věc a v hlavě jich je spousta, ale potřebují finanční injekci. A před rokem v září se sestavoval rozpočet, tak proto jsme museli mít alespoň kostru letošních oslav,“ přiznala v Dobrém dopoledni Dana Hrstková.

Zástupkyně Městského úřadu ve Žďáře nad Sázavou měla v Dobrém dopoledni také čas říct, na co se sama těší. „Snažili jsme se to poskládat tak, aby si každý něco našel. Asi největším lákadlem je panelová diskuze předních českých odborníků na Santiniho, na cestovní ruch, z památkového ústavu, ta proběhne hned v pátek. To se těším moc.“

Na přednášku se pochopitelně chystá i Stanislav Mikule ze žďárského muzea, který k 20. výročí zapsání kostela sv. Jana Nepomuckého na seznam Unesco, napsal divadelní hru Hvězdný vůz. „Budou tam největší odborníci na Santiniho a na Zelenou horu. Profesor Royt a pan profesor Chudárek.“

Jako autor bych měl na herce nehorázné nároky

Návštěvníci oslav hned dvakrát uvidí premiéru divadelní hry Hvězdný vůz. „Na počátku stál muzikál celovečerní, který pojednává o vzniku Zelené hory. Udělal jsem z toho takovou scénu, která se týká Vejmluvy a Santiniho. Byl jsem včera na generálce. Inu, generálka je generálka. Autor má nároky na herce, které jsou úplně nehorázné. Naštěstí to režíruje Martin Blažíček,“ přiznává Stanislav Mikule.

Divadelní hra Hvězdný vůz je o vzniku zelenohorského kostela, podle jejího autora je pojatá vážně i nevážně. Diváci se dozvědí, jak to bylo doopravdy, ale zároveň si v ní Stanislav Mikule pohrává s tím, co se mohlo dít za zavřenými dveřmi, když Santini s Vejmluvou ten projekt vymýšleli.

Spojení myšlenky Vejmluvy a schopností Santiniho může za dnešní podobu Zelené hory

U projektu stavby žďárské barokní perly stáli vzdělaný opat cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva na jedné straně a na druhé straně geniální architekt Jan Santini. „Spolupráce těchto dvou lidí je za úspěchem téhle stavby. Také nesmíme brát na lehkou váhu pověsti, které se dochovaly. Václav Vejmluva si s myšlenkou postavení svatostánku pro Jana Nepomuckého pohrával už dlouhá léta.“

Jan Nepomucký byl blahořečen až dva roky po zahájení stavby v roce 1721. „Václav Vejmluva byl velkým ctitelem Jana Nepomuckého. Žďárští cisterciáci k němu měli blízko. Jejich kláštery vznikaly tak, že původní klášter vyslal řeholníky, aby postavili další klášter. Ten původní byl pro ně mateřský. A náš mateřský klášter byl v Nepomuku, rodišti Jana,“ vysvětluje Stanislav Mikule.

Z dobových zdrojů je známo, že velký vliv na podobu stavby měl Vejmluva. „Ale rozhodně to nebylo tak, že Santini měl Vejmluvovu představu jen postavit, aby to drželo pohromadě. Santini byl geniální mozek, taky znalec tehdejší symboliky, křesťanské kabaly a dalších principů, které se tehdy uplatňovaly. Tihle dva lidé si řekli, co chtějí postavit a vzniklo z toho to, co vzniklo.“

Půdorys pětihroté hvězdy

Symbolem Jana Nepomuckého je pěticípá hvězda. Stejný je i půdorys kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. „Když se hledal jeden jediný symbol, který by měl Jana Nepomuckého vystihnout, padla logicky volba na pěticípou hvězdu. Pět ran Kristových, pět písmen ve slově tacui, mlčel jsem, ve významu, že chránil zpovědní tajemství. Ta symbolika čísla pět je tam velice silně rozvinutá.“

Hodně symboliky vysvětlili kněží už v barokních kázáních. „Já si myslím, že někteří kněží si tu symboliku i vymýšleli, aby udělali radost opatu Vejmluvovi,“ usmívá se autor divadelní hry Hvězdný vůz a historik Muzea ve Žďáře nad Sázavou Stanislav Mikule.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio