Co mají společného vypálené Lidice a Žďár nad Sázavou? Německého oficíra, říká Zdeněk Vyhlídal

Na Filozofické fakultě brněnské univerzity studoval češtinu s literárněvědnou specializací a polštinu. „Původní obor byl čeština, polština a od třetího ročníku byl speciální obor literatura. Proč polština? U přijímacích zkoušek se mě ptali: ruština nebo polština? A protože jsem nebyl rusofil, tak jsem si vybral polštinu. Už během studií jsem překládal, a když jsem nastoupil do ostravského Českého rozhlasu, překládal jsem polské autory, to byla velká výhoda. Teď už se polštině bohužel nevěnuji, protože nemám čas,“ posteskl si Zdeněk Vyhlídal.

Dostaly se ke mně materiály, které změní pohled na Heydrichiádu

I ve svých letech pracuje denně, dvě hodiny dopoledne, čtyři hodiny odpoledne. V současné době se věnuje tématu Lidice. „O Lidicích toho v současné době bylo tolik, ale já jsem před třiceti lety začal psát román, tehdy o tom nebylo nic, teď už je toho plno. Od té doby se ke mně dostaly materiály, které změní pohled na Heydrichiádu,“ tajemně prozrazuje Zdeněk Vyhlídal.

A co spojuje Žďár nad Sázavou a Lidice? „Když jsem byl malý kluk, ve Žďáře se stavěly barikády. Budovali je pracovníci německých technických oddílů. Jejich velitel bydlel v naší ulici a rozdával nám čokolády, my jsme ho měli kupodivu rádi. Ty barikády měly v Horní ulici zastavit postup ruských tanků, nakonec byly k ničemu. Za války se o Lidicích nesmělo mluvit, a když jsme potom dostali do rukou takovou knížku o Lidicích a o jejich destrukcí, tak jsme zjistili, že mezi lidmi, kteří likvidovali Lidice, byl právě ten náš oficír, který nám dával tu čokoládu,“ vzpomíná žďárský spisovatel Zdeněk Vyhlídal.

Je potřeba říci, že Beneš byl Heydrichovi dlužen

Znovu se vrací na začátek své práce, kterou začal před třiceti lety. „Našel jsem věci, které nebyly zveřejněny, které jsou nové a které pomohou objasnit atentát na Heydricha. Otázka je, zda mělo dojít k atentátu na Heydricha nebo ne, o tom se vedou spory. Je známo, že měl odejít jako Hitlerův emisar do Francie, Beneš to věděl, snažili se tedy Heydricha stihnout. Kdyby odešel, patrně by zvolili jiný cíl. Je ale potřeba říci, že Beneš byl Heydrichovi dlužen,“ líčí Zdeněk Vyhlídal.

Beneš rozhodl, že to bude Heydrich

A proč měl prezident Beneš spadeno na Heydricha? „V roce 1937 udělal Heydrich na Beneše léčku. Bezděčně mu sdělil, že se chystá v Rusku spiknutí na Stalina. Beneš nelenil, a tuhle zprávu Stalinovi poslal. Tam šlo o takzvanou aféru generála Tuchačevského, on byl nejvyšší šéf sovětské armády. Stalin tomu uvěřil, Tuchačevského a jeho pět generálů okamžitě nechal popravit. Od roku 1937 do roku 1939 Stalin popravoval další údajné spiklence. Říká se, ale pravděpodobně to číslo bude ještě vyšší, že to bylo 22 tisíc důstojníků sovětské armády. Tohle se týká Edvarda Beneše, on to věděl a do konce života si to uvědomoval. Když se uvažovalo o atentátu, v úvahu přicházeli Moravec jako ministr školství a lidové osvěty nebo K.H. Frank. Beneš rozhodl, že to bude Heydrich,“ líčí jedno z témat, které zapracuje do své knihy o Lidicích, žďárský spisovatel Zdeněk Vyhlídal.