Chléb je pro všechny. Tato základní potravina stála za technologickým pokrokem i za mnoha rčeními a zvyklostmi
Chléb a hry, říkávali už staří Římané, to je to, co lidé potřebují nejvíce. Proč je pro lidstvo chléb tak důležitý? Bez chleba si nedovedeme představit život. Je to naprosto základní potravina, a to již po tisíciletí.
„První kvašené chleby, to je Egypt. To byla taková obilnice tehdejšího světa, takže logicky to bylo místo, kde vznikaly první chlebové placky,“ říká Petra Tajovský Pospěchová, kurátorka sbírek havlíčkobrodského muzea vysočiny.
Autorka tří kuchařek se pátrala po symbolice a významu chleba v historii lidstva, a přínosu pro technologický pokrok a podělila se o svá zjištění s návštěvníky muzea. stál chléb za mnoha technologickými novinkami, kterými si lidé postupně usnadňovali jeho náročnou výrobu.
„Na začátku byl objev ohně, potom schopnost vyrobit mlýnek, který obilí podrtil lépe, než bylo původní mlácení kamenem o kámen. Pořád to ale bylo všechno strašně namáhavé a hrozně moc se toho dělalo ručně. Chleba tedy hnal lidi k technologickému pokroku, hledali nové způsoby, jak si to usnadnit. Rytí, obdělávání, tam používali zvířecí sílu, potom sílu páry, ale co se týká pečení, tam to bylo velmi dlouho jen dřevo a uhlí, než přišly první trouby na plyn a elektřinu.“
Pšenice a žito spolu
Proč je u nás tak populární chléb z kvásku s křupavou kůrkou, který v mnoha zemích neznají, mohou zodpovědět další historická fakta: „To je taková zajímavá věc. Z toho jihovýchodu k nám šla pšenice. Středomoří, to byl ten úrodný půlměsíc kolem někdejší Mezopotámie a Egypta, ale ze severu šlo žito a u nás se to potkalo. Ve středověku se u nás začalo ve velkém péct ze žita. Byla to levnější surovina, šla pěstovat na úhoru a s tou pšenicí to velice dobře fungovalo chuťově, bylo to lahodné i trvanlivější,“ uvádí dále.
Pro chleba drobeček, rozsviť devatero svíček – nebo – Kdo chceš chleba, pracuj, co třeba. A nám i dnes dobře známé – koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Zvyklostí a rčení souvisejících s chlebem existuje podle Petry Tajovský Pospěchové mnoho až do dnešních dnů.
„Chléb je silný symbol. Je to boží dar, zároveň je to základní sytící surovina, něco, na co má každý nárok. A to je něco, s čím také pracovaly všechny diktatury dvacátého století, které říkaly My vám dáme chleba. Nasytíme vás."uzavírá kurátorka své vyprávění.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
