Budoucnost stravování? Brouci a cvrčci, ale já to moc nemusím, říká Pavel Maurer

„Naštěstí mě to baví, já se při jídle i při přemýšlení o něm bavím. Já si vůbec myslím, že by člověk měl přemýšlet o tom, co jí. Když o tom přemýšlí, tak vlastně i to, co do něj v tu chvíli s jídlem jde, je hodnotnější,“ uvažuje Pavel Maurer a dodává, že za ty roky už okusil jídla, která mu opravdu nechutnala.

Škorpion chutná nijak, ten mi opravdu nechutnal

„To se mi stává občas v nějaké normální hospodě, že tam přijdu a vůbec mi to nechutná. Že si dám svíčkovou, i když jí mám rád, tak je tak blbě udělaná, že mi vůbec nechutná. Ale z důvodu pracovního jsem jedl škorpiona a broučky, co jsou dnes tak populární. Škorpion chutná nijak, úplně nijak. Chroustáte kousky černých skořápek uvařených v horké vodě, takže to fakt nemusím mít,“ přiznává Pavel Maurer a dodává, že brouci jsou nejspíš stravou budoucnosti.

„Když si představíte, jak náročný je vychovat stádo krav, ze kterých si uděláte ty šťavnatý steaky a pak si představte stádo moučných červů nebo nějakých cvrčků, který se dělají na másle nebo se smaží, tak ta nákladovost je úplně jiná, to je přece jasné. Ale když to rozeberete na kationty a anionty, jak já říkám, do chemickýho vzorce, ty proteiny z těch broučků dostanete stejně jako z toho masa, akorát tam je ten nezvyk,“ krčí rameny Pavel Maurer.

Pizza s přísadou namletých cvrčků a střevlíků lidem chutnala víc

„Nechci strašit, ale vezměte si čokoládové a ořechové tyčinky, které si koupíte na letišti, tam je přeci ve složení napsáno, že obsahuje třicet procent namletých broučků. Jedna paní profesorka, která se tímto zabývá, mi vyprávěla, že udělali slepý test, kdy do jednoho pizzového těsta dali normální mouku a do druhého přidali mouku s pětadvacetiprocentní příměsí rozemletých cvrčků a střevlíků. Ve slepé ochutnávce dali lidé přednost tomuto těstu. Prostě jim víc chutnalo. V těch broucích jsou sacharidy a lidi mají rádi sladké.“

Součástí gurmetova povolání jsou jistě experimenty s chutěmi, ale Pavel Maurer má rád i jiné pokusy. „Dejte si kolíček na nos a zavažte si oči a ochutnejte se zavřenýma očima jahody, brokolici, knedlíky. Schválně, jestli poznáte, co to je. Když přestanete čichat a vidět, tak vůbec nevíte, co máte v puse. My čichem vnímáme aromata a taky vůně jídla a vlastně nám v hlavě startují emoce s tím spojený, nebo vzpomínky, chuťovou paměť. Je to s jídlem hrozně důležité dohromady. “

Vysočina je trošku Popelka a je to škoda

Letos po sedmé Pavel Maurer se svými spolupracovníky pořádá zimní Grand Restaurant festival. „Z devadesáti tří restaurací z celé republiky jsou čtyři z Vysočiny. Vysočina je součástí zimního festivalu od roku 2012 a letos je to nejvyšší účast, ale jinak je Vysočina spíše taková Popelka a to je myslím škoda, protože dobrých restaurací je na Vysočině víc. V jubilejním XX. Maurerově výběru Grand Restaurant je s vynikajícím hodnocením 22 restaurací z Vysočiny,“ počítá Pavel Maurer.