Brzdové kameny upozorňovaly formany na prudké klesání cesty. Jeden z posledních stojí u Petrovic
Dopravní značky, takové jako je známe dnes, byly zákonem nařízené ve třicátých letech minulého století. To už po silnicích samozřejmě jezdila auta. Jak to ale měli na cestách zorganizované vozkové a formani v devatenáctém století? Měli brzdové kameny. Jeden z mála, které u nás ještě zbyly, stojí u Petrovic na Pelhřimovsku.
„Je to původní stará pražská silnice, tudy se z našich končin vyráželo na Prahu,“ říká tajemník Městského úřadu v Humpolci Jiří Fiala a dodává, že tato cesta mohla být i původní starou zemskou stezkou, která spojovala želivský klášter s Moravou. Dnes tudy vede široká asfaltová silnice a pořád je tu dlouhý prudký Petrovický kopec. Právě kvůli němu tu na začátku devatenáctého století postavili brzdový kámen. „Císařovna Marie Terezie vydala nařízení, že kopce, které mají větší sklon, než patnáct stupňů, budou označené brzdnými značkami,“ vysvětluje Jiří Fiala.
Čubu formani vkládali před zadní kolo, aby kočár ubrzdili v prudkém klesání
Brzdový kámen vypadá jako kamenná boží muka a stojí po levé straně nad kopcem. Musíme brát na zřetel, že až do začátku druhé světové války se u nás jezdilo po levé straně. Na vrcholové lucerničce kamene je reliéf, který zobrazuje brzdní klín – zařízení, které si forman vkládal před zadní kolo v místě prudkého klesání. Koně pak neměli takovou práci vůz ubrzdit. „Ty brzdné klíny tady byly umístěné pro formany, kteří neměli vlastní. Tady ho nasadili a dole v osadě ho odložili,“ říká Jiří Fiala a s úsměvem dodává, že zřejmě kvůli tomuto systému vzniklo slovo čubinec. Brzdnému klínu se tady říkalo čuba a formani je pod kopcem jednoduše odhazovali. Na druhé straně bylo ale stavovskou ctí formanů při jízdě do kopce odházené čuby posbírat a dovézt je ke kameni.
Na Petrovický kopec myslí i současné dopravní značení. V podstatě na druhé straně přes silnici proti brzdovému kameni stojí dopravní značka upozorňující na prudké klesání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
