Biskupskou mitru šily řádové sestry speciálně pro svatého Mikuláše od svatého Prokopa ve Žďáře
Ladislav Bárta měří 194 centimetrů, když nasadí biskupskou mitru, může mít dva metry třicet. V Mikulášské skupině navštěvuje děti ve Žďáře nad Sázavou dobře třicet let, jako Mikuláš pak čtvrt století. „Začínal jsem jako čert, člověk se vyvíjí. Teď se mnou chodí jako čert bratr Lukáš, třeba z něj jednou taky bude Mikuláš,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni Ladislav Bárta.
Do studia je doprovodil i půvabný anděl Anežka Miškovská. „Já jdu letos poprvé, pan Bárta mi volal, že mu všichni odřekli, tak jsem si řekla, že to zkusím,“ usmívala se nesměle Anežka s hvězdou na čele. „Anděl by měl být ladný, hubený a hezký. Aby mi nebyla zima, trochu se podvleču, ale nesmí to být moc. Něco vymyšleného mám.“
Mitra je opravdu biskupská, ornát je taky originál, stejně tak jako alba
Jak žďárská parta řeší kostýmy a čím se černí čert? „Dřív se to mazalo krémem od bot, teď jsou v papírnictví obličejové barvy, někdo si míchá uhlí s krémem. Tohle je obličejová barva, kterou umyju vodou a mýdlem. A kostým? Co dům dá. Něco půjčil kamarád, něco ušila máma, něco jsem vyrobil sám. Rohy jsou pravé, malé kravské,“ popisoval svůj kostým čert Lukáš Bárta.
Zatímco čert a anděl kostýmy řeší svépomocí, v případě Mikuláše Ladislava Bárty se jedná o originály. „Mitra je opravdu biskupská, ornát je taky originál, stejně tak jako alba. My jsme praví. Tím, že jsme propojeni a dříve jsme byli skupina ministrantů od svatého Prokopa, tak člověk k tomu má blíže. Jsou to vyřazené ornáty, které poslouží k tomuto účelu. Ta takzvaně čepice, mitra, tak je skutečně originál, žádný biskup ji nenosil. Ušily nám jí řádové sestry, žádný biskup ji nedostal a dostal ji svatý Mikuláš do Žďáru nad Sázavou,“ vysvětluje Ladislav Bárta.
Mikuláš dnes slouží jako napravovač
Děti se mění, ale to jde podle Mikuláše ruku v ruce se změnou celé společnosti. „Mění se styl výchovy. V tuto chvíli Mikuláš působí za napravovače. Rodiče si neuvědomují, že oni mají největší moc a příležitost a povinnost své děti vychovávat. Mikuláš to jednou za rok nezachrání. On může připomenout,“ vypráví Ladislav Bárta a dodává, že jejich cílem není děti vyděsit, ale připomenout tradici. Vysvětlit, kdo byl Mikuláš, proč ho doprovází čerti a andělé jako symboly dobrých a špatných skutků.
Za roky, které každý pátý prosincový den vyrazí za dětmi, se stala spousta veselých příhod. „Jednou jsme přišli do domácnosti, kde bylo víc dětí. Povídám: byly jste hodné, milé děti? Než stačily odpovědět, ozvala se maminka: copak děti, ty jsou hodné, ale táta je pěknej … To tady ani nemůžu říkat, jaké slovo padlo. Ještěže má Mikuláš fousy, za ty se mnoho věcí schová,“ směje se při vzpomínce Ladislav Bárta.
Házeli po nás sněhové koule a petardy, odvezli jsme je do Vysokého
Kdysi ve Žďáře nad Sázavou nechodilo Mikulášských skupin moc, větší děti už moc dobře rozeznaly jejich auto, běhaly za nimi. „Některé útočily, sněhové koule, petardy. A když mezi nimi byli výrostci, kteří si chtěli dokázat, že na čerty mají, tak jsme je dali do pytle, naložili do auta a protože jsme pak jeli na štaci do Vysokého, tři kilometry od Žďáru, vyložili jsme je tam. To koukali, ale nebojte, zase jsme je přivezli do Žďáru,“ usmívá se více než dvoumetrový Mikuláš Ladislav Bárta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
