Bazilišci: Ježíšovy ještěrky, které běhají po vodě
V tropickém pavilonu zoologické zahrady žije řada fascinujících zvířat. Mezi nimi i bazilišci – ještěři, kteří nejsou jen v expozicích, ale pohybují se i volně v tropickém pavilonu. Jak se dá taková skupina uhlídat?
Chovatelka Luba Ševčíková vysvětluje, že každý den ráno před příchodem návštěvníků dostávají krmení. „Dáváme jim misky s hmyzem, nebo hmyz prostě vypustíme, a do patnácti minut se objeví. Díky tomu víme, že jsou všichni tři v pořádku.“
Vedle bazilišků žijí v pavilonu i malé opičky, které by si teoreticky mohly na hmyz dělat zálusk. Podle chovatelky ale žádný problém nenastává: „Bazilišci se drží víc u vody a na zemi, zatímco opičky obývají koruny stromů. Mají vlastní krmení a jsou dost pohodlné na to, aby si něco samy lovily.“
Bazilišek má ale ještě jednu zvláštnost, díky které se mu přezdívá Ježíšova ještěrka – umí běžet po vodní hladině. „Je to jejich způsob útěku. Nemají silný skus, a tak jejich hlavní obranou je rychlý útěk. Dokážou běžet po vodě až deset metrů rychlostí kolem 12 kilometrů za hodinu,“ říká Luba Ševčíková. Kromě toho se umí i potopit a pod vodou vydrží klidně půl hodiny. A není to jen teorie – chovatelka popisuje, že už sama viděla samici, jak se při vyrušení opravdu rozběhla po hladině z jednoho břehu na druhý.
Bazilišci se dožívají zhruba 16 až 20 let. Ve srovnání s jinými plazy je to průměr – některé druhy, jako koruce, mohou žít přes 30 let, menší ještěrky jen kolem deseti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
