Po stopách pašeráků: Temná strana vztahu člověka a zvířat
V dalším pokračování pořadu Pojďte s námi do zoo se opět vydáme za hranice jihlavské zoologické zahrady. Tentokrát se znovu podíváme na vztah člověka se zvířaty, do světa pašování exotických zvířat.
František Příbrský, který působí v organizaci Kukang jako ředitel záchranného programu a terénní zoolog, bojuje s pašeráky přímo v terénu, zejména v Indonésii. Díky svým zkušenostem nám přiblížil, jak pašerácký trh funguje.
„Ve většině případů pašeráky motivuje finanční zisk,“ vysvětluje Příbrský. „Ale najdou se i tací, pro které je to osobní koníček – často sami chovatelé, kteří touží po raritních druzích.“ Jedním z nejohroženějších zvířat, kterým se Kukang věnuje, je outloň. A právě pašování má na jeho populaci zásadní dopad.
„Outloni jsou poměrně přizpůsobiví – dobře se jim daří na okrajích lesů i v ovocných plantážích. To ale bohužel znamená, že jsou snadno dostupní,“ popisuje Příbrský. „Navíc se pohybují pomalu, neskáčou ani neutíkají, takže se velmi snadno loví. A právě to z nich činí jednu z nejohroženějších skupin.“
Problém ale zdaleka nekončí u outloňů. Pašování zvířat je celosvětově obrovský byznys. „Ilegální obchod se zvířaty je čtvrtý největší nezákonný trh na světě, hned po drogách, zbraních a obchodu s lidmi,“ upozorňuje Příbrský. „V podstatě každé zvíře, které je něčím výjimečné, atraktivní nebo vzácné, je v ohrožení.“
Mezi další pašovaná zvířata patří například rohy nosorožců, slonovina a šupiny luskounů. Podle Františka Příbrského může nejvíce pomoci osvěta mezi veřejností, také vymáhání platných zákonů
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
