Ano, hadi prdí, odpoví chovatel plazů, ještě než mu položíte filmovou otázku
Hadi prdí, hroznýšek arizonský používá prdy dokonce na svoji obranu. „U krajt to neslyšíte, to byste ji museli dát do vody, abyste viděli plyny odcházet. Ale u hroznýška to slyšet je, on se stočí do klubíčka, pak vystřelí a prdne si, vydá zvuk,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni vedoucí teraristického kroužku v chotěbořském DDM Junior Miroslav Vašek.
Když máte rádi hada, dáte mu jméno. „Máme v kroužku agamy vousaté, ty mají jména. Jsou to mazlíčci, mávají na vás ručičkou nebo nožičkou, když přijdete, nebo hlavičkou kývají, to pojmenovat musíte.“
Chtěla jsem si vyzkoušet, jaký je to pocit být mezi plazy
S Miroslavem Vaškem do Dobrého dopoledne dorazila také členka teraristického kroužku Karolína Forštová. Kolem pravé ruky se jí celý rozhovor spokojeně vinula užovka červená. „Já jsem do kroužku přišla, protože jsem si chtěla vyzkoušet, jaký to je pocit být mezi plazy. Je to moc příjemné, když nejsou zvířata vystresovaná. Takový had vás může třeba kousnout,“ vypráví mladá chovatelka.
„To je jako když vás kousne kočička u těchto malých hadů. Každý had vás může kousnout. Nám se to za ty dva roky ještě nestalo. Jednou, ale to byla moje chyba, když jsem dával špatně potravu. Jedna krajta kobercová mě štípla do ruky, ale to je opravdu vina chovatele. Musíte vypozorovat, v jaké náladě je, jestli je nervózní nebo není,“ vysvětluje Miroslav Vašek.
Fascinuje mě majestát hada
Mezi další mýty podle Miroslav Vaška patří také to, že vás had uškrtí. „Jsou popsané případy, že had napadl člověka. Ten had by musel mít kolem šesti sedmi metrů, aby vám mohl ublížit. Menší hadi kousnou. Oni potřebují kolem vás udělat pár smyček. Člověk má šanci se z toho vždycky nějak dostat. Ano, jsou popsané případy, kdy had napadl chovatele, ale to jen tehdy, že si majitel myslí, že má hada ochočeného, ztrácí respekt ke zvířeti a nechá ho volně v místnosti,“ vysvětluje Miroslav Vašek.
Mezi další mýty podle Miroslav Vaška patří také to, že vás had uškrtí. „Jsou popsané případy, že had napadl člověka. Ten had by musel mít kolem šesti sedmi metrů, aby vám mohl ublížit. Menší hadi kousnou. Oni potřebují kolem vás udělat pár smyček. Člověk má šanci se z toho vždycky nějak dostat. Ano, jsou popsané případy, kdy had napadl chovatele, ale to jen tehdy, že si majitel myslí, že má hada ochočeného, ztrácí respekt ke zvířeti a nechá ho volně v místnosti,“ vysvětluje Miroslav Vašek.
Čištění terárií mě fakt nebaví
Na chovu plazů je nejméně příjemné čištění terária. „To mě fakt nebaví,“ krčila nosem Karolína Forštová. „Mělo by se to dělat často, čistota je základ. Had jednou za 14 dní vykoná svou potřebu, má v sobě nakoncentrovaný čpavek, je to cítit,“ upozorňuje Miroslav Vašek a dodává, že vůbec nejtěžší na chovu plazů je chov krmení.
Had sežere měsíčně 95% své vlastní váhy. „Takže tahle krajta, která váží 30 kilo, spořádá dvacet pět kilogramů potkanů. To by se člověk nedoplatil, proto si je chováme sami. Stravu zpestřujeme selaty, kohouty, králíky,“ popisuje Miroslav Vašek z chotěbořského Domu dětí a mládeže Junior.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
