Aby muži všech generací vypadali lépe

Když budou chtít muži ze Žďáru a okolí oholit vous a pěkně upravit účes, může se stát, že jejich holič bude z Maroka. Chutná mu české pivo a při práci se naučil základy češtiny, zato když zákazníci vidí jeho jméno, neumějí si s ním poradit.

„Pro lidi tady to bylo moc těžké, tak mi říkají podle toho, jak se to píše na začátku – Bou,“ směje se Boummadyane Boussekkour.

Přítelkyně ze Žďáru

Na Vysočinu ho přivedla žena: „Moje přítelkyně je ze Žďáru! Nejdřív žila se mnou v Maroku asi rok, ale pak se chtěla vrátit kvůli práci. U nás jsme zůstat nemohli, protože nemluví francouzsky, ani arabsky, a tak jsme se přestěhovali sem. Nejdříve jsme byli v Praze, pracoval jsem tam pro velkou firmu, ale pak jsme se rozhodli pro Žďár. Tady se líp naučím česky a kromě toho se tu i dobře cítím, skoro jako v Maroku u nás ve městě,“ chválí si práci v menším městě.

Barber shopy – moderní holičství a kadeřnictví pro muže – jsou v celém světě čím dál populárnější. Jeden byl i kousek od místa, kde Boummadyane v Maroku žil. Pracoval tam jeho kamarád, který mu jednou nabídl, jestli si tuto práci nechce zkusit a jemu se to zalíbilo.

Za sebou má roky praxe v Maroku, a potom i v Praze a teď ve Žďáře nad Sázavou.

„Když jsem sem přijel, tak se muži u vás o vlasy moc nezajímali, dokonce ani v Praze! Ale už zjistili, že se existuje spousta stylů, že můžou mít pěkné vlasy, že prostě vypadají lépe. A tak když se všude objevují barber shopy, tak do nich chodí. Zákazníci jsou od mladých až po starší muže. Nevím, kolik mají roků, ale zajímají se o to a líbí se jim, když dobře vypadají,“ říká holič s úsměvem.

V češtině všem tyká

Jazyk se naučil při práci, když si ze začátku každé nové slovo zapisoval a s typem účesu mu pomáhaly připravené obrázky. Čeština mu zatím jde dobře, když se baví se zákazníky o stříhání a holení, ale když to má být složitější rozhovor, tak už se v něm ztrácí, přiznává.

Zákazníkům v češtině tyká: „Dávám tykání přednost. Oni vidí, že jsem cizinec, a že se snažím mluvit česky, tak jim to nevadí,“ říká Bou.

Na zimu u nás si nestěžuje. „U nás je pořád vedro, tak to pro mě bylo něco úplně jiného. Musel jsem si zvyknout, že tady máte sedm měsíců zimu a léto jenom tři měsíce. Ale líbí se mi to.“