110. narozeniny by oslavil tanečník Saša Machov, rodák ze Zhoře na Pacovsku

„Měl jiné sklony než ostatní venkovské děti. Věnoval se spíš tanečkům a jiným hrátkám. No a ve 14 letech odešel do Prahy,“ vypráví o slavném baletním mistrovi zhořský starousedlík Josef Chramosta.

V Praze Maťha studoval gymnázium a průmyslovou školu. Ještě před tím ale docházel do školy ve Zhoři. V pelhřimovském archivu jsou výkazy docházky a prospěchu z let 1909 až 1912. František míval dvojky z chování, trojky z náboženství, dvojky z pilnosti a trojky ze psaní.

Z toho ale nelze usuzovat, jak velký to byl v “rošťák“. V každém případě neměl snadné dětství – jeho rodiče byli velmi chudí. „Otec František se živil zednickou prací. Měl prostý venkovský obchůdek, kousek pole, kousek lesa,“ dodává pan Chramosta.

To aby uživil početnou rodinu. Otec s uměleckým zaměřením syna Františka nesouhlasil, ten si ale prosadil svou a v Praze se mohl plně věnovat umění.

Do paměti se choreograf zapsal i své neteři Martě, dnes Kudrnové. Na strýce má jen dobré vzpomínky, třeba tu, jak se venkovská rodina najednou ocitla v lóži Národního divadla.

„Přijel, pozval tatínka a maminku a nás jako děti. Maminka řekla, že ne, že nemá co na sebe. A on jí řekl: ‚Milko, já tě oblíknu, přijedeš do Prahy. A děti ti oblíknu.‘ Tak to tak bylo. Připadala jsem si jako malá princezna, bylo to úžasné,“ směje se paní Kudrnová.

Ve 20. letech přijal František Maťha jméno Saša Machov. Pod vlivem ideologických kritiků zemřel neslavně, a to v roce 1951 v Praze.

Pohled do výkazu docházky a prospěchu Saši Machova|foto: Milan Kopecký, Státní okresní archiv Pelhřimov