Zebou nás ruce, jde to ztuha. Nízké teploty komplikují práci lesním dělníkům

„Když děláme naši ruční pěstební práci, tak to je samozřejmé, že jakýkoliv výkyv počasí nás ovlivňuje, zvláště sníh, protože cokoliv děláme vlastníma rukama, tak vám ten sníh to komplikuje.  Zebou vás ruce a když děláte rukama do sněhu, když potřebujete spravit oplocenku a mít v rukách hřebíky.“

Úklid klestu

Vladimír Cvak se živí jako lesní dělník. V lese svou prací tráví celý rok. Letošní zima je pro něj ale obzvlášť náročná a komplikuje mu jinak jednoduché pracovní úkony.

„My, co hrneme klest, tak nás to samozřejmě ovlivňuje. Když si představíte, že jsou nechané větve po těžbě na pasece. Samozřejmě, když na nich neleží sníh, tak je můžete lehko shrnout. Když na nich leží sníh, tak je shrnete částečně, nebo něco vynecháte, prostě jde to z tuha.“

Technika, automobil

Kromě vlastních rukou se pan Vladimír neobejde bez techniky. Hodně práce mu usnadní obyčejný automobil. „Ten je potřeba mít v pořádku, a takový, aby projel to, co je potřeba projet. Dneska si člověk může koupit terénní auto a když mu nastartuje v mrazu, tak se nemusí bát.“

I když hlavní pracovní náplní v lesích Vysočiny bývá v posledních letech těžba kůrovcového dřeva, čas musí zbýt i na opravy či údržbu porostu. „Většinou se v zimě opravují oplocenky, a při tom množství těch plotů stačí, aby zafoukal vítr a popadají ty zbylé stromy, takže je práce s tím opravováním dost.“

Mírnější zima má své výhody

Současné mrazy okolo deseti stupňů pod nulou jsou podle Vladimíra Cvaka extrémní. A to i přesto, že sám má v práci raději chladnější počasí. „Zima, když je mírná, má své výhody. V létě je hic, naopak může se stát, že problematičtější budou letní podmínky, jestliže půjdou teploty nahoru, tak se nebude moct dělat.“

Práce má ale dost pro každé roční období. Jakmile se se počasí udobří a roztaje sníh, čeká na jaře lesní dělníky sázení nových porostů.