Zdeněk Dryšl

Jedním ze symbolů jara je podle herce Zdeňka Dryšla sedmikráska, ale také žlutý talovín. Všiml si i ušaté vrby.

Jako malý kluk utíkal Zdeněk Dryšl do úkrytu před letadly za II. světové války. Celý život doufal, že se v Evropě už válčit nebude. Bohužel se válčí.

Tolik tradic se po našich předcích dochovalo v souvislosti s masopustem. I dnes bychom se jimi měli řídit, myslí si herec Zdeněk Dryšl.

Zdeněk Dryšl rád sleduje přírodu kolem sebe, v zimě obzvláště ptáky na krmítku. Jeho očím neunikl párek hrdliček. Vždycky přiletí spolu a spolu tráví také čas.

Desítky let jste zvyklí chodit na své tajemné místo v blízkém lese. Najednou přijede těžká technika a les je pryč. Stalo se to i herci Zdeňku Dryšlovi.

Je to zkrátka jiné než pít kávu doma v obýváku nebo v kuchyni. Pobyt v kavárně má své kouzlo, i chuť toho lahodného nápoje je jiná. Slovo má Zdeněk Dryšl.

Dříve si lidé k Vánocům a Novému roku rozesílali pohlednice, dnes spíše SMS zprávy. A herci a pamětníkovi Zdeňku Dryšlovi to schází.

Svetr, ponožky, košili? Herci Zdeňku Dryšlovi udělá největší radost kniha. A podle něj by se o knihy měla více zajímat také mládež.

Kdo by neměl rád typické vánoční symboly, kupříkladu betlém. Má je rád i herec Zdeněk Dryšl. Vzpomíná na jednu kasičku, která byla součástí právě betlému.

Hlas zvonu je rušící hluk? Zdeněk Dryšl, který žije poblíž chrámové věže, se domnívá, že ne. Zvon je přeci jeden z nejstarších zvuků, co doprovází člověka.