Vyšlápněte si po svých na Přimdu – nejstarší kamenný hrad u nás

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hrad Přimda v dochovaném stavu

Hrad Přimda na Tachovsku nemůžete přehlédnout. Bylo tomu tak už ve 12. století, kdy střežil cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce, po které údajně nesli i Zlatou bulu sicilskou. A je tomu tak i dnes, kdy je vidět z plzeňské dálnice D5 při cestě do Německa.

Hrad Přimda byl dříve vstupní branou do českých zemí zejména díky své strategické poloze. A proto toto místo, které bylo všem na očích, využili kdysi také pro vznik šibeničního vrchu. I ten můžete navštívit, když zavítáte na Přimdu.  

První zmínky jsou obvykle spojovány s blíže neznámým hradem, který měli podle Kosmovy kroniky roku 1121 postavit Němci na české straně hraničního lesa. Hrad jim měl ale, coby ilegální stavbu na území cizí země, český kníže Vladislav I. zabavit. Podle dostupných pramenů nejpozději od roku 1126 patřila Přimda českým panovníkům jako důležitá pohraniční pevnost.

Začátek přirodní rezervace Přimda

Hrad je postaven na vrcholu skalnatého rulového hřebene a na suťových svazích, jejichž podklad tvoří břidličnatá rula. Tehdejší stavitelé hradu se tak museli potýkat se značnými obtížemi. Přes 800 metrů vysoká hora byla ideálním strategickým místem na samém kraji českých zemí. Svízel ale nastala se stavebním materiálem.

Rula se na rozdíl od žuly nedá přesně štípat a je proto pro stavbu kvádrů zcela nevhodná. Vyřešil to až náročný dovoz potřebné žuly z okolních níže položených dolů. Těžko si představit, co to s tehdejším vybavením a „technikou“ znamenalo.

Šibeniční vrch vznikl pro výstrahu všem na očích

Nadohled od hradu Přimda, na protějším kopci zvaném Galgenberg – šibeniční vrch, nedobrovolně skončil pro výstrahu ostatním nejeden lotr. Dnes místo připomínají už jen kamenné základy kruhové stavby. K popravišti vede značená turistická stezka. Nemusíte se ale bát, že byste se odtamtud nevrátili. Na Šibeničním vrchu za Přimdou se vykonávaly tresty jen do 18. století, kdy je zrušila Marie Terezie. 

Kouzlo místa

Okolí hradu Přimda je od roku 1956 přírodní rezervací. Na území o rozloze přes 33 hektarů je chráněný starý smíšený les s převahou buku, který se blíží původnímu podhorskému lesu Českého lesa. V jeho podrostu roste například kokořík přeslenitý, zimolez černý, rybíz alpínský, nebo dymnivka bobovitá. Na skalách při vrcholu Přimdy se vyskytuje teplomilnější vegetace, například řešetlák počistivý, divizna knotovitá nebo prvosenka jarní.

Letos slavíme 20. výročí krajů České republiky. Vybrali jsme proto pro vás ty nejzajímavější místa z každého kraje. Jaká jsou další NEJ v Plzeňském kraji?

Šumava – rozlohou největší národní park u nás. Rozprostírá se na ploše asi 68 tisíc hektarů
Jízdárna Světce – největší historická jízdárna v České republice. V letech 1858 až 1861 ji nechal vybudovat kníže Alfréd I. Windischgrätz. Jízdárna je postavena v novorománském slohu. Celková délka budovy je 60,2 metru, šířka 26,3 metru a výška 26,3 metru
Sluneční hodiny u Bezvěrova – největší sluneční hodiny v Česku. Ukazatel tvoří 342 metrů vysoká věž vysílače Krašov. Třímetrové římské číslice 10 až 14 jsou rozmístěny u blízké silnice. Autorem nápadu využít stín vysílače jako ukazatel hodin je Václav Sidorjak
Černé jezero na Šumavě – nejhlubší jezero u nás. Jeho maximální hloubka je kolem 40 metrů

Rezervací prochází také naučná stezka s 12 zastaveními. Stezka začíná u kostela ve městě Přimda a je dlouhá sedm kilometrů. Na hrad Přimda i k popravišti můžete vyrazit i s přimdským průvodcem Josefem Rídlem. Komentované prohlídky si můžete domluvit na kontaktu uvedeném na webových stránkách www.hrad-primda.cz.