Výběr lokalit pro stavbu větrných elektráren bude pro developery na Vysočině jednodušší

15. březen 2024 06:30

Rostoucí zájem o stavbu větrných elektráren a dalších zdrojů obnovitelné energie přiměl vedení Kraje Vysočina k aktualizaci Strategie ochrany krajinného rázu. Usnadní to práci zájemcům o stavbu.

Úřady na Vysočině aktuálně posuzují záměry na stavbu celkem 17 elektráren

Aktualizovaná Strategie ochrany krajinného rázu, kterou připravilo vedení Kraje Vysočina, zájemcům o stavbu jasně vymezuje podmínky, za jakých je v krajině možné podobné stavby umístit. To znamená, že pokud bude chtít investor někde postavit například větrnou elektrárnu, bude muset zohlednit krajinný ráz. Jednotlivá místa v kraji můžou být totiž pro větrníky vhodná či nevhodná.

Pravidla kolem krajinného rázu se netýkají jen větrníků, ale i územních plánů obcí nebo třeba staveb velkých hal.

Větrné elektrárny v České republice

Podle nezávislého radního kraje pro životní prostředí Pavla Hájka jsou na Vysočině stovky míst, kde by se podobné stavby objevit neměly. Je možné je rozdělit do různých kategorií. První jsou bodové jevy – což jsou přírodní nebo kulturní historické dominanty. V jejich okolí by měl být krajinný ráz chráněn. Pro příklad by bylo podle strategie nevhodné postavit větrník vedle hradu Lipnice.

Větrná mapa

Dále jsou to liniové dominanty, nejčastěji různé přírodní předěly, případně linie měst, obcí nebo horizonty. Posledním typem jsou maloplošná zachovalá území. V tomto případě jde o údolní nivy, rybníky nebo třeba polní cesty s alejemi.

Přednost jiných zájmů

Je ale řada jiných veřejných zájmů, které můžou dostat při výstavbě přednost. Například celé Pelhřimovsko je podle strategie pro větrníky nevhodné kvůli své členitosti a množství zastavěného území. To ale neznamená, že tam elektrárny určitě nikdy nebudou.

Podobně v dokumentu vychází i Novoměstsko, Velkomeziříčsko, část Havlíčkobrodska nebo okolí Počátek a Žirovnice.

Spustit audio

Související