Vladimír Burjánek: Změny

3. květen 2020

Všechno se kolem nás mění. Příroda, zvyky, vzdělání, práce, svět kolem nás a bylo by  přeci nesmyslné, aby se neměnili lidé. Populace v pokročilejším věku má tu výhodu, že může srovnávat. My jsme přišli ze školy, hodili jsme tašku do kouta a pokud nebyl zákaz, letěli jsme ven. Vraceli jsme se z donucení, někdy i za tmy.

Dnes řada dětí přijde ze školy, sedne k počítači a tráví tu nejraději své chvíle volna. Ani se člověku nechce věřit, že se na nějaké škole sami žáci rozhodli a odkládají své mobily, aby je nerušily při vyučování.

Se změnami společnosti dostávají i zažité pojmy svůj nový význam

V naší době chodila například dívka s chlapcem a opačně, přátelé byli rodinní, nebo blízcí kamarádi.

Čtěte také

Dnes mají mladí přítele či přítelkyni. My jsme měli nápady, dnes mají všichni hlavně projekty, což tehdy bylo dílo architektů a stavařů.

V době našeho mládí pracovali na železnice" barabové", tedy dělníci na stavbách tunelů, méně nazývaní tuneláři. Tento výraz patří dnes šikulům, kteří odklánějí státní a evropské finance směrem ke svým účtům, povětšinou v cizině.

Někdo vtipně poznamenal, že nejdelší český tunel vede z Prahy na Bahamy.

Jak se říká, změna je život

Za nás nebyly banky a lidé měli jen vklady ve spořitelně. Dnes jsou módní portfolia. A portfolia některých šikulů jsou nápaditá. Jako tehdy, tak i dnes ovšem platí, že příležitost dělá zloděje.

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Sliby, chyby

    Vyvolávači na poutích slibující hory doly, byli  neviňátka proti těm současným. Nemluvím teď o reklamních nesmyslech na zaručený růst vlasů či zhubnutí.

  • Vladimír Burjánek: Komunikace

    Bývalo kdysi běžné, že lidé spolu uměli vzájemně komunikovat. Když host přišel do restaurace na kávu, nehledal volný stolek, ale přisedl k dalšímu a dal se s ním do řeči.

  • Vladimír Burjánek: Sedmnáct pádů

    Málokterý jazyk má třeba u slov tolik významů jako naše mateřština a s nimi se dá žonglovat neuvěřitelně. Dokladem mohou být třeba semaforské repliky. 

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.