Vladimír Burjánek: Komunikace
Bývalo kdysi téměř běžné, že lidé spolu uměli vzájemně komunikovat. Když host přišel do restaurace na kávu, tím víc do hospody na pivo, nehledal úporně výhradně volný stolek, aby byl sám, ale přisedl k dalšímu a dal se s ním do řeči. To samé ve vlaku, kde někdy řečný chlápek bavil celé kupé, stejně jako ve frontách na cokoliv probrali účastníci všechno možné.
Dnes, s přeměnou společnosti a nástupem moderní techniky se situace radikálně změnila. Jen se podívejte kolem sebe. Když přijdete třeba do kavárny, šokují vás mladí lidé. Před chvílí jste je viděl oknem, jak se vedou za ruce, tedy randí. Sotva však dosednou ke kávě, vyndá každý svůj mobil a baví se s ním.
To samé v autobuse, ve vlaku, mnohdy při sportovních utkáních, o přestávkách ve škole v obchodních domech. Vedle mnoha dalších vad, má tenhle styl možná i jeden důsledek.
Mladí spolu i s ostatními nemluví, baví se víc technikou. Proto jsou i jejich vyjadřovací schopnosti celkem chudé, samé jako, jakoby a super.
Kluci z jedné vesnice, místo společného srazu na hřišti, sedí každý doma u svého compu a vzájemně se domlouvají. Když jsem jel nedávno metrem, přeci jen jsem poněkud pookřál. Počítal jsem vzájemné skóre knihy versus mobily. Technika vedla, ale stav čtenářů knih nebyl vůbec katastrofální.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
