V létě se nespálíme jen od ohně – nebezpečné jsou i grily nebo dráty

Dobrovolnice Lada s pacientem oddělení dětských popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dobrovolnice Lada s pacientem oddělení dětských popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Jana Lacinová ze společnosti Popálky ví, že v létě je nebezpečí popálenin statisticky horší: „Je to tak, i na oddělení popálenin ve fakultní nemocnici Brno mi potvrdili, že v letním období přichází více popálených lidí, nejen dětí.“

Zdrojů popálení je celkem pět: horká tekutina, hořící plamen, horký předmět, chemická látka a elektrický proud. „Horká tekutina se nejvíce týká dětí v batolecím věku, pozor na hrnky s čajem nebo kávou na kraji stolu. V letním období na sebe pak mohou svrhnout rychlovarnou konvici nebo lavor s horkou vodou, když jsou s rodiči na chatě, kde je všechno provizorní a zabezpečení není takové, jako doma.“

Tatínci by neměli u ohně a grilu dávat dětem špatný příklad

U táboráků by měli dávat pozor nejen děti, které si rády s ohněm hrají. „Jsou to ale také tatínci, hlavně oni rádi házejí do ohňů něco, co bouchne, přilijí tam petrolej nebo líh. Ty děti to vidí a později to chtějí zkusit taky. Proto apeluji na muže, aby nedávali dětem špatný příklad,“ varuje Jana Lacinová.

Čtěte také

K takzvané kontaktní popálenině dochází nejen od klacíků nažhavených v ohni, ale také u přípravy grilovaných dobrot. „V létě velmi často dochází k popálení od grilu a žhavého uhlí. Navíc, kdo si nedopatřením na gril nebo popel sáhne, tak vinou šoku neuhne dostatečně rychle, a čím déle tam ruku má, tím je popálenina hlubší. Velmi nebezpečný je pád do žhavého uhlí, děti, které zakopnou a zaboří ruce do popela, o kterém si myslíme, že už horký není,“ uvádí Jana Lacinová další příklad.

Jana Lacinová

Grilovat bychom měli vždy s rozumem, neměli popíjet alkoholické nápoje, po skončení vše pořádně uhasit. Když už dojde k popálení, tak co nejdéle chladit a klidně si zavolat záchranku. „Když se člověk dopravuje sám, tak už si není schopen cestou popáleninu chladit, zatímco v sanitce mu ji zchladí.“

K drátům vysokého napětí se nikdy nepřibližujte ani na metr

Na klinikách popálení se podle Jany Lacinové objevují děti, které se popálí od čističe odpadů. „I když je na tom bezpečnostní uzávěr, děti umí tyto láhve otevřít, pak na sebe můžou vylít nějakou žíravinu a kůži to samozřejmě popálí.“

Poslední možností, jak přijít k ošklivé popálenině je elektrický proud. „U něj je nebezpečné to, že není vidět. Už se celkem ví, že se nemáme dotýkat drátů, že nemáme lézt na sloupy s elektrickým vedením nebo železniční troleje, ale málo lidí ví, že elektřina nás může zasáhnout i metr daleko. Tam přeskočí takzvaný elektrický proud, a tak můžeme dostat zásah od vysokého napětí, což bývá často buď smrtelné nebo to může mít velmi vážné následky,“ vysvětluje Jana Lacinová. V případě, že najdeme sloupy s dráty vysokého napětí spadlé na zemi, zásadně se k nim nesmíme přibližovat, ale naopak okamžitě o tom uvědomit příslušné úřady.