Petr Třešňák |I když je Váš pořad apolitický, tak můj děda mě strašil tím, že když budu zlobit, odnese si mě Gustáv Husák. Děda byl odpůrce režimu a po něm jsem podělil, abych proti každému útlaku bojoval.
Ladislav z Olomouce|Dobrý večer přeji všem linkařúm a ostatním posluchačům noční linky a i když je venku už tma, která nahrává různým strašidlům, tak nás se to na rozdíl od dětí určitě netýká. Mě už v dětství vštěpovali do paměťi, že strašidla nejsou, ale že jsou jen zlí lidé. Z dědova vyprávění pohádek, jsme přece jen v předškolním věku čekali o jakých strašidlech nám bude děda vyprávět a to nám dělalo dobře, zvláště když jsme byli až po bradu schovaní pod peřinou. Pak když už jsme uměli číst, tak jsme si rozšiřovali informace o další už moderní strašidla z detektivek, hororů a sci-fi a i když jsme se moc nebáli, ale někdy to bylo tak impresivní, že nás to v konkrétním momentě děje vystrašilo, ale tak jak to přišlo tak to také odešlo. Tam kde byly rozpory s tím, co jsme si přečetli, jsme dospělé vtahovali do děje a kladli jsme jim otázky, které se nám, nezdáli až tak logické, jak se tvářily a tak jsem se dodnes nedověděl např.co to mohl cítit děd Vševěd, když čichal člověčinu a proč nemohl převozník postoupit převoznictví bez toho, že by někomu musel veslo vrazil do ruky. Svoje děti jsem v pohádkách nestrašil, abych nenarušil jejich psychiku, ale to už za nás dělali rozhlas, televize, film atd.
Nyní na nás strach z pohádek už moc neučinkuje ale straší nás více problémy současné globalizující se společnosti, ale s tím nic nenaděláme a proto rádi vzpomínáme na klasická strašidla z pohádek.
Přeji všem posluchačům klidnou noc bez strašidel jakéhokoliv druhu a těším se na příspěvky ostatních linkařů. Ladislav z Olomouce
Bohumír- Šternberk| Taková drsná pohádka, byla o perníkové chaloupce a protože jsme měli pekárnu , strachu bylo plno. Byla tam horní a dolní pec. Navíc hned vedle velký kotel na ohřívání vody, ale taky na vaření masa z čuníka. Strašilo se tenkrát ze strany rodičů a tety chůvy, nejen za zlobení , ale i za špatné známky. Dnes mají už malé děti mobily a tak báchorkám moc nevěří. Přesto když jdou vnučky u nás spát, chtějí něco pěkného přečíst, nebo už mám vymyšlenou pohádku z těch , kterýma jsem prošel a něco si tam přidám. Mají však u sebe malého černého pejska a ten je pěkně ohlídá.No na zlaté prasátko rozhodně nevěří. Zdravím vás přátelé z NL
Jana Jirkov|Pěkný večer p. Jitko a posluchači! No já se bála věcí:) Tak třeba asi ve 3 letech jsem se prý bála mouchy, volala jsem, že se bojím že mě spolkne, potom taky když byla bouřka, lezla jsem pod stůl, nevím z jakého důvodu, taky si pamatuji, že kdysi dávno běžel v televizi publicistický pořad OKO a právě té kresby oka jsem se velmi bála. Další strach mě provázel v období Vánoc, kdy mamka kuchala kapra a když mu odřízla hlavu, tak mě tou kapří hlavou vždy strašila, hýbala kapří tlamou a promlouvala ke mně a já začala vřískat! Tak toto byly takové mé neobvyklé dětské strachy, na které dnes už s úsměvem vzpomínám. Zdravím p. Františka, Pavla a Marušky
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM JITUSKO A VSECHNY POSLUCHACE KDYZ JSEM BYLA MALA SOUSEDUV PES UTEKL NEDELAL NI NIC ALE UTIKAL PO MNE DOMA JSME PSA NEMELY PROTO TEN STRACH KDYZ JSME SE NASTEHOVALI DO NASEHO DOMU MICHAL KOUPIL PSA VLCAKA MLADEHO ZVYKLA JSEM UZ SE PSU NEBOJIM MAM I TED PSA TARZANA JE MUJ KAMARAT HLIDA POZORNE I V NOCI MAM VZDUCHOVKU PISTOL POPLASNAK JEDINE ZLY LIDE A NEMOC MUZE VYVOLAT STACH VSE DOBRE ZDAR A SILU ANICKE SOLOSNICA VALASSKO ORECHOV VAM MILA JITUSKO ZDRAVI DOBROMILA
