Účastníci kurzů Fotíme bez bariér v Třebíči se zlepšují každý týden, na konci chystají výstavu

4. říjen 2023

Obyvatelé Domova bez zámku a klienti stacionářů na Třebíčsku mají nově možnost naučit se fotografovat nebo zlepšit svoje dosavadní zkušenosti s pořizováním fotek. 

Lekce kurzu nazvaného "Fotíme bez bariér" vede třebíčská fotografka Michaela Vostalová venku i uvnitř v ateliéru. Po prvních lekcích pozoruje výrazné pokroky, zvlášť když někteří z amatérských fotografů dokonce už vystavovali.

"Jarda i Pepa jsou zkušení, ti už měli výstavu," usmívá se Michaela. Celkem učí fotit tři skupinky, dohromady devatenáct lidí. Josef Kabelka i Jaroslav Šaman vystavovali před několika lety v kavárně v Náměšti nad Oslavou a dodnes s nadšením vzpomínají, že se některé jejich fotografie i prodaly.

Účastníci fotografického kurzu s lektorkou Michaelou Vostalovou

"Já fotím od dětství, od dvanácti, třinácti let, od roku 1983," vzpomíná Pepa. "První foťák jsem měl takový jednoduchý foťáček, byly tam obrázky, jako když fotíte člověka, skupinku, nebo stromy a tak. A dobré byly ty diáky, jak jste se dívali proti světlu, nebo na ně musela být promítačka. Potom jsem měl foťák Smena, no a teď mám foťák digitální. S tím se mi fotí dobře, udělám tady na něj spoustu fotek. Nejradši fotím přírodu, zvířátka a kytičky," dodává, když si na stolečku aranžuje kaštany a pak se pouští do focení čerstvě utržené houby z lesa.

Podzimní téma - kaštany, šípky, houby nebo listí - bylo náplní této lekce. Další nadšený fotograf sedí u vázy s větvičkami rudých šípků. "Já jsem Jarda z Domova bez zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou," představuje se. "Fotím na akcích, třeba jak teď v neděli byla drakiáda, pak v Třebíči byli psi. Tam bylo psů! Bylo to moc pěkný, stánky tam byly a Pavel Zedníček," raduje se fotograf, který rád fotí tam, kde se něco děje.

Výsledky z každé hodiny i na závěrečné výstavě stojí na práci Michaely Vostalové: "Já funguju jako taková editorka, takže je to společné dílo. Na závěr lekce vyberu vždycky ty nejlepší snímky a dám je na sociální sítě. Hodinu od hodiny vidím, že se lepší, že jim stačí něco ukázat a oni se pak už rozjedou sami. Těší mě, že ty pokroky tam jsou. Dává mi to příjemný pocit, když vidím, jakou z toho mají radost, že umí projevit, že je něco baví."

Spustit audio