Tělesnou teplotu ovlivňuje řada věcí. Zvýšit se může z rozčilení i lhaní. Jak se projevuje Pinocchiův efekt?
Tělesná teplota se v průběhu dne mění. „Rozdíl může být klidně 0,5 °C, někdy až 1 °C. Nejnižší teplota je zhruba dvě hodiny před probuzením, mezi pátou a šestou hodinou večerní je teplota naopak nejvyšší,“ říká internista Jiří Vejmelka.
Teploměr by rozhodně neměl v domácí lékárničce chybět. Normální teplota je mezi 36 °C a 37 °C. „Samozřejmě je to individuální. Někdy je rozmezí mezi 35,9 až 37,1 °C. Také záleží, v jaké části těla se měříme,“ říká lékař. Pokud má někdo běžně teplotu na spodní hranici normy, tedy kolem 36 °C, může teplotu lehce přes 37 °C už považovat za velmi nepříjemnou.
„Pokud si potřebujete měřit teplotu častěji, vždy zvolte podobnou dobu, nejlépe po ránu. U nás se měří teplota v podpaží, v Americe v ústech, a to je přesnější,“ je pro tuto metodu Kateřina Cajthamlová.
Fáze teploty
- Latentní – cítíme, že se něco děje. Hypotalamus (podvěsek mozkový) začíná v těle nastavovat vnitřní teplotu, kterou bude zvyšovat jako obranu proti cizím mikroorganismům (viry, bakterie, paraziti)
- Vzestup teploty – začne nám být zima, máme studené ruce, nohy, tělo udržuje teplotu v tělesném jádru. Cílem je zahubit mikroorganismy
- Vrchol – dosažení maximální teploty, o které si hypotalamus myslí, že stačí k zahubení nežádoucích mikroorganismů
- Po boji – dochází k ústupu teploty. Už se potíme, začínáme mít žízeň, klesne krevní tlak
Horečkou se rozumí teplota od 37,8 °C. „Po dobu tří dnů byste ji neměli snižovat, aby si organismus stihl vytvořit obranné látky,“ říká lékařka.
Příčiny teplot
Teplotu ovlivňuje řada věcí. Nejčastější příčinou je vstup cizího mikroorganismu do těla. Může být ale vyšší i při autoimunitních chorobách, jako je revmatická horečka, nebo při některých střevních nemocech.
„Teplota může stoupat po některých lécích, po fyzické námaze, při nedostatečném pitném režimu, po některých potravinách, jakou jsou chilli papričky nebo zázvor. Zajímavé je to u alkoholu, ten teplotu snižuje, ale ve fázi kocoviny se teplota zase zvyšuje,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.
Pinocchiův efekt
Záleží také na našem duševním stavu. Pokud máme pocit nebezpečí nebo vzteku, může se přechodně zvýšit krevní tlak a teplota. „Je to dokonce tak zajímavá reakce, že podle jedné španělské studie, když účastníci lhali, zvýšila se jim teplota kolem nosu a blízko vnitřního koutku očí. Vědci to popsali jako Pinocchiův efekt. Takže lhát se nemá. Teplota v obličeji nás na termokameře může prozradit,“ varuje s úsměvem internista Jiří Vejmelka.
Starší lidé mají teplotu naopak nižší, protože méně jedí a méně se hýbají. Pokud ale mají špatný pitný režim, může se teplota zase zvyšovat. „Proto dostatečně pijte v každém věku,“ vzkazuje lékařka Cajthamlová.
Muži vs. ženy
Udává se, že vnitřní tělesná teplota žen je o dvě desetiny stupně vyšší než tělesná teplota u mužů. „Ale jak se říká, v medicíně není nic jednoduchého, takže třeba teplota ženských rukou je naopak o jeden a půl stupně nižší než mužských,“ konstatuje internista.
Teplota se u žen mění také během menstruačního cyklu. „Děje se to ve folikulární fázi, tedy v době po menstruaci a před ovulací. Čili v první fázi cyklu teplota klesá, v té další je až o stupeň vyšší. Dříve jsme si měřily bazální teplotu místo antikoncepce. Když byla vyšší, tak to bylo znamení, že je to absolutně neplodná doba,“ zavzpomínala Kateřina Cajthamlová.
Také jste si někdy jako děti zvýšili teplotu namočením teploměru do čaje? Co poradila Kateřina Cajthamlová posluchačce s tělesnou teplotou 34 °C? Co signalizuje přechodná horkost v hlavě? Poslechněte si rady lékařky v pořadu Vesele a zdravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
