Syenitové skály u Třebíče jsou zdravě radioaktivní

„Žula se od syenitu liší obsahem křemene. Syenit je chudý křemenem,“ vysvětluje geolog Stanislav Houzar. „Na výbrusu kamene je syenit tmavý,“ říká a ukazuje na balvanu před námi typickou strukturu. Básník Jakub Deml prý o ní říkal, že vypadá jako kousky špeku v tlačence. „To jsou krystaly živce,“ dodává geolog.

Když se na skalku u Pocoucova zadíváte, uvidíte jakousi hromadu balvanů a ne celistvou skálu. I k tomu má geolog vysvětlení. Syenit vznikl před 335 miliony let utuhnutím vyvřelé horniny asi 12 kilometrů pod zemí. Zajímavé je, že území dnešní České republiky bylo tehdy v oblasti rovníku.

„Ze zemské kůry převzala tavenina ještě zvýšenou radioaktivitu, protože se obohatila thoriem a uranem,“ doplňuje Stanislav Houzar. Množství radioaktivity v této oblasti ale není nebezpečné. Naopak je zdravé. Během let skála zvětrávala a voda odplavovala její nepevné části. Stabilní kamenná jádra zůstala. A to jsou dnešní balvany.

Na některých jsou dodnes zřetelné zásahy nářadí z dob, kdy lidé kámen využívali. Z pocoucovského syenitu je dokonce postavená bazilika svatého Prokopa v Třebíči. „Dokonce když bychom u ní změřili radioaktivitu, zjistili bychom, že půlka baziliky je z jednoho místa a druhá půlka kamene je dovezená z jiného prostoru,“ říká Stanislav Houzar.

Syenit je typický malým množstvím křemene|foto: Irena Šarounová

Syenit je hornina poměrně vzácná na celém světě. V Evropě je jí nejvíc na území České republiky. Najdete ji na Třebíčsku, u Jihlavy, v okolí Tábora a na Šumavě.