Staré humpolecké textilní továrny se postupně mění na galerie, hotely nebo kanceláře

4. říjen 2019

Humpolec býval známý jako město textilu. Výroba skončila, a tovární haly postupně nacházejí nová využití.

Jedním z nejvýraznějších objektů je dnešní 8smička, která slouží k výstavám a výtvarným kurzům. Se třemi mladými humpoleckými architekty si zájemci z řad veřejnosti měli možnost prohlédnout další zajímavá místa ve městě, kde zanechal své stopy i slavný architekt Josef Gočár.

Asi dvacítka lidí, které zajímá, jak se Humpolec mění, se sešla před centrem 8smička v Kamarytově ulici. Právě číslo osm nesla i textilní továrna, která byla jednou z celkem osmnácti. „Ten objekt má historickou stopu možná sto padesát let, patřil rodu Trnků,“ představuje svou práci architekt František Čekal. Zdůraznil, že se při rekonstrukci snažili vrátit budově fabrický výraz, například typickým členěním oken.

Humpolec byl smutný, teď se to vylepšilo. Lidem se proměny továrních hal ve městě líbí

František Čekal pracoval také na proměně strojíren, dnešního areálu firmy MHA, hotelu a klubu Fabrika. Účastníkům komentované procházky přímo na místě vysvětlil, jak pracoval s industriálními prvky původních budov. „Jsou tady přiznané prvky kovových nosných částí,“ ukazuje na strop a galerii klubu. „Ten Humpolec mám ráda. Ze začátku to tady bylo takový smutný, teď si libuji, jak se to tady vylepšilo,“ pochvaluje si jedna starší účastnice architektonické vycházky.

Ve vile továrníka Bohumila Nejedlého dnes žije rodina známého dirigenta

Nemění se jen továrny, ale i soukromá obydlí bývalých továrníků. Svůj nový domov našel v Humpolci mezinárodně uznávaný dirigent Petr Pololáník. Se svou rodinou se pustil do rekonstrukce vily Juliána továrníka Bohumila Nejedlého. Na jejím interiéru pracovala architektka Milica Čudková. „Hodně se věnuji rekonstrukcím, protože mě baví, že ty původní budovy mají příběh,“ dodává.

Za továrním komínem dnes stojí nové humpolecké divadlo

Novou tvář získala i tovární budova v těsném sousedství centra 8smička. Vzniklo tam Divadlo Za komínem, podle vedle stojícího vysokého komínu. „Je to výborný nápad proměnit nevyužitý prostor v něco, co má smysl, když už jiné využití nemůže být,“ říká architekt Petr Machek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.