Sójou proti menopauze? Japonky bez návalů horka zamotaly vědcům hlavu

Nápad využít sóju nebo sójové fytoestrogeny pro tento účel vychází ze zdravotnických statistik. Výzkumy ukázaly, že zatímco v Evropě a v Severní Americe trpí návaly horka, nočními poty a dalšími nepříjemnými symptomy 70 až 80% žen v období přechodu, v případě japonských žen se jedná pouze o 10 až 20%. Protože japonská kuchyně je známa všestranným využitím sóji v nejrůznějších formách, vyslovili někteří odborníci hypotézu, že právě strava bohatá na sóju by mohla být ochranným faktorem, který Japonkám poskytuje výhodu v době menopauzy.

MUDr. Miroslav Šuta|foto:Rostislav Duršpek, Český rozhlas Plzeň

Navíc bylo prokázáno, že sója obsahuje kromě jiného i chemické látky ze skupiny isoflavonů, které medicína řadí mezi tzv. fytoestrogeny. Jde o látky, které se do určité míry chovají podobně jako ženské hormony estrogeny, i když mají jinou chemickou strukturu. V případě sóji jde konkrétně o genistein a daidzein. Fytoestrogeny jsou schopny v těle reagovat s tzv. estrogenními receptory rozmístěnými v různých tělesných tkáních pro přirozené estrogeny. Nicméně účinek sójových fytoestrogenů je ve srovnání lidskými hormony podstatně slabší - asi 1000x.

Když pak srovnávací výzkum ukázal, že v důsledku vyšší konzumace sóji mají asijské ženy v krvi v průměru 12krát vyšší hladinu genisteinu než Američanky, staly se sójové fytoestrogeny velmi populárními a zjištění inspirovalo řadu firem k výrobě nejrůznějších potravinových doplňků s obsahem sójových isoflavonů.

Omezení síly a frekvence návalů horka?

Studií, které zkoumaly účinek podávání různých sójových preparátů a zvýšeného podílu sóji v jídelníčku žen v období menopauzy, byla během posledních desetiletí zveřejněna celá řada. Výsledky ale nejsou jednoznačné. Některé naznačují snížení frekvence a síly návalů horka nebo nočních potů, jiné žádný účinek podávání sójových fytoestrogenů neobjevily.

Problém spočívá mimo jiné v poměrně malém počtu sledovaných žen i v odlišné metodice, včetně rozdílné formy podávané sóji nebo fytoestrogenů. Navíc se ukazuje, že subjektivní hodnocení žen značně ovlivnilo podávání placeba, tedy látky bez účinku.

Oborníci upozorňují, že rozdílný průběh menopauzy u asijských žen může ovlivňovat nejen množství sóji obsažené v potravě, ale pravděpodobně také to, že je konzumována po celý život, a nikoliv jen v období před přechodem a během něj.

Sojové fytoestrogeny proti nemocem srdce a cév?

Čtěte také

Pomáhá ploštičník ženám v přechodu? Prodejci to slibují, věda nepotvrzuje

Koncem 90. let se na základě výsledků některých studií předpokládalo, že sója a v ní obsažené izoflavony příznivě ovlivňují některé rizikové ukazatele srdečně-cévních nemocí, zejména metabolismus tuků (snížení hladiny tzv. LDL cholesterolu a triglyceridů). Nicméně to v roce 2000 zpochybnil rozsáhlý výzkum americké asociace kardiologů (AMA). V roce 2017 pak americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) znemožnil výrobcům používat tvrzení, že konzumace sóji nebo výtažků z ní „může snižovat riziko nemocí srdce“.

Všeobecně jsou sója a potraviny z ní považovány za významný zdroj kvalitních bílkovin, ale také vlákniny nebo minerálů. Také samotné sójové isoflavony jsou považovány za poměrně bezpečné. Problém by mohl nastat v případě dětí s jednostrannou dietou, která by např. mléko a mléčné výrobky nahrazovala sójovým „mlékem“ a dalšími sójovými potravinami, což by mohlo vést k vysokým dávkám fytoestrogenů.

Při užívání sójových preparátů by měly být opatrné ženy trpící nedostatkem železa, protože může dojít ke snížení jeho vstřebávání ze střeva. Případnou konzumaci sójových fytoestrogenů by měly konzultovat se svým ošetřujícím lékařem ženy, které užívají léky na poruchu štítné žlázy nebo ke snížení srážlivosti krve. A vyhnout by se jim měly ženy, u kterých byla diagnostikována rakovina prsu, zejména pokud podstupují hormonální terapii.