S dešťovou vodu nemusíme jen zalévat zahradu, můžeme i splachovat nebo mýt auto. Ušetříme tím ročně kolem dvou tisíc
Letošní suché léto a problémy s nedostatkem vody dešťové a někde i pitné nahrávají těm hlasům, které říkají: šetřete s vodou, nikdy nevíte, jestli jí bude dost. Zásoby dešťové vody si můžeme udělat díky plastovým podzemním nádržím. „Dešťová voda se dá využít nejen na zalévání zahrady, ale i na mytí auta, splachování a dokonce i praní,“ vysvětluje Ondřej Samek z Nicoll Česká republika.
Nádrže se dělají z různých materiálů, nejčastěji jsou to plasty a různé sklolamináty. A různé jsou i velikosti. Jak vybrat tu pravou právě pro vaši rodinu? „Pro rodinné domy jsou nejvhodnější velikosti kolem tří, čtyř až pěti kubíků. Záleží, na co všechno chcete dešťovou vodu používat. Když máme střechu 100 metrů čtverečních a chceme zalévat zahradu o pěti stech metrech čtverečních, doporučil bych na běžnou zálivku vybrat nádrže okolo tří, čtyř kubíků. Když v zahradě připočtu vodu na splachování záchodů nebo mytí auta, vybral bych pro rodinný dům šestikubíkovou nádrž,“ počítá Ondřej Samek.
Náklady jsou v desítkách tisíc
Při výběru plastové nádrže na dešťovou vodu hraje roli i to, kde náš dům stojí. Sledujeme hladinu podzemní vody, podloží nebo to, jestli nad nádrží náhodou nebudeme parkovat s autem. „Důležité je, jestli nemám podzemní vodu příliš mělko pod trénem. Do těchto podmínek jsou určeny speciální ploché robustnější vany. Dál zjišťujeme, jestli tam není skalnaté podloží. Roli hraje i pozemek ve svahu a vzdálenost od budov,“ vysvětluje, co všechno musíme sledovat Ondřej Samek.
Cena za nádrž se spolu s čerpadlem vyšplhá ke čtyřiceti tisícům. Návratnost je kolem 10 až 15 let, říká Samek: „ Návratnost se dá odhadnout. Na Jihlavsku je 50 korun za kubík pitné vody – během roku ušetřím 50 kubíků vody, to je 2500 korun za rok. A když počítám, že dám za nádrž do čtyřiceti tisíc, návratnost mi vychází 10-15 let. A životnost? Klidně třicet let.“
U podzemních nádrží, které se instalují do nezámrzné hloubky, běžné zimy nevadí. Problémy může natropit letní přívalový déšť. „Musíme myslet na bezpečnostní přelivy, abychom pak neměli zahradu plnou vody,“ radí Ondřej Samek.
Dvakrát za rok pořádně vyčistit
Podzemní nádrže mají výhodu oproti klasickým sudům pod okapy, že se tam nedostanou světlené paprsky a je tam celkem stabilní teplota, takže se voda nekazí. Pyl a prach se tam dostanou, vodu filtrujeme mechanicky pomocí filtračních košů. Nečistoty se usazují na dně.
I nádrže by se měly dvakrát do roka čistit – vyčerpat nádrže, vystříhat tlakovou hadicí a případně tam i vlézt s nějakým kartáčem a nečistoty vybrat.
Chat s Ondřejem SamkemVíce z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
