Romský soubor Rajkó zavítal do Čech
V pátek 16. září proběhl v rámci festivalu Pražský podzim koncert s názvem Cikánské tance a melodie, na kterém vystoupil romský hudební a taneční soubor Rajkó z Budapešti. Tento soubor vznikl v roce 1952 s cílem dostat romskou hudbu z hospod na nejvýznamnější světové koncertní scény, což se velmi brzy podařilo. Za 50 let své existence soubor Rajkó prezentoval romskou hudební kulturu ve více než stovce zemí. Před vystoupením v Praze Jana Šustová pozvala k mikrofonu prezidentku souboru Rajkó doktorku Beatrix Berendy.
Soubor Rajkó má velmi dlouhou historii - vznikl už v roce 1952. Odkud do něj přišli první muzikanti?
Na začátku v roce 1952 působili romští muzikanti jenom v hospodách a nevystupovali na koncertních pódiích nebo v divadlech. A byl to Gyula Farkas - první romský učitel -, kdo založil orchestr a vyhledával děti v nejvzdálenějších koutech státu, v různých vesničkách v Maďarsku, ale také v jiných zemích - na Slovensku, v Rumunsku, na Ukrajině. Vyhledával nejtalentovanější dětské muzikanty a ty přivedl do orchestru.
Kolik členů měl soubor Rajkó na počátku?
Na začátku v něm bylo jen 30 nebo 40 muzikantů, ale Gyula Farkas chtěl pracovat se stále větším orchestrem, takže někdy v té skupině bylo 60 nebo 70 dětí. A ty postupně rostly, takže pak už tam nebyly jen děti, ale stali se z nich dospělí profesionální hudebníci.
Kolik členů má soubor Rajkó v současné době?
Na začátku nebyli muzikanti placení, v souboru Rajkó pouze studovali. Teď máme 32 profesionálních hudebníků, kteří jsou placení a jsou zaměstnanci orchestru. A když potřebujeme více muzikantů, můžeme přibrat muzikanty z naší školy nebo můžeme zavolat ty, kteří kdysi v souboru Rajkó a v jeho škole studovali, a požádat je, aby hráli s námi. Tímto způsobem nás může být kolem stovky, když chceme.
Na programu koncertu v Praze jsou díla klasické hudby - například skladby od Liszta, Kodályho, Bartóka, Brahmse -, ale hrajete také romskou hudbu?
Ano, budeme ji hrát na koncertě. Neuslyšíte tam pouze klasickou hudbu, ale také hudbu od skladatele George Enescu, která není zrovna úplně klasická. Hrajeme také Tafle Musik, tedy hudbu k hostině, když je potřeba. Například když máme maďarský týden na vyslanectví třeba v Indonésii nebo kdekoliv jinde na světě, hrajeme Tafle Musik pro vyslance. Naši muzikanti hrají také v restauracích, hrají jazz, pop, takže jsou to muzikanti se širokým zaměřením.
Hrajete také nějaké vlastní skladby, které napsali členové souboru Rajkó?
Až doposud jeho členové nikdy nepsali hudbu, ale psali ji učitelé a vedoucí orchestru. Například skladby od Gyula Farkase budeme hrát i v Praze a hrajeme je velmi často.
Kdy jste naposled vystupovali v České republice?
Už jsme tady dlouho nebyli. Naposled jsme tady hráli asi před patnácti lety.
Jsou členové souboru Rajkó všichni Romové, nebo mezi nimi najdeme i Neromy?
V orchestru hrají pouze Romové, v taneční skupině je ale i několik Maďarů.
Za 50 let své existence představil soubor Rajkó romskou hudbu ve více než stovce zemí. Můžete popsat, jak vypadá život orchestru - například kolik koncertů ročně máte nebo kolik zemí ročně navštívíte?
To je každý rok jiné. Vloni jsme měli 13 turné po různých zemích. Letos toho máme mnohem méně. Nevím, na čem to závisí, ale letos jsme nedostali tolik pozvánek. Jsou roky, kdy máme třeba dva měsíce turné po Francii, potom dva měsíce po Americe a z dvanácti měsíců v roce jich 10 procestujeme, v jiných letech cestujeme třeba jen 3 měsíce, když se to sečte dohromady, a ne více. Takže je to různé.
Kolik kazet, cédéček, videokazet nebo DVD natočil soubor Rajkó za dobu své existence?
To nemůžeme spočítat. Je toho tolik, že se to nedá spočítat. DVD, což je nové medium, máme pouze dvě. Jedno bylo nahráno během židovského festivalu v Budapešti před dvěma lety a to druhé je z katedrály z Ostřihomi. To byl koncert klasické hudby - hrály se Bachovy skladby.
Měli jste vždy taneční skupinu nebo je to nový projekt?
Na začátku nebyla taneční skupina, ale byla založena zhruba o 2 až 3 roky později než orchestr. Takže mohu říct, že plných padesát let hrají a vystupují společně. Mají své obvyklé skladby, které jsou napsány pro orchestr i pro taneční skupinu.
Před dvěma lety se Váš orchestr spojil se světoznámým budapešťským baletem Ivána Markó.
Ano, vystupovali jsme také v Budapešti, v Itálii a mnohých částech světa s Ivánem Markó a s jeho Fesztivál Balett. Pan Markó udělal choreografii skladby pro romský orchestr a jeho baletní skupinu. Takže to bylo speciální vystoupení jen pro jednu příležitost a říkalo se mu Romské divadlo.
Zmínila jste Vaši účast na židovském festivalu. Vy jste také nastudovali klezmer operu. Mělo to něco společného s tímto židovským festivalem?
S operou jsme nevystupovali na židovském festivalu, ale už dříve. Ale opravdu jsme dělali vystoupení dohromady s klezmer skupinou. Bylo to podobně jako s Ivánem Markó a jeho Fesztivál Balett - byla to skladba jen pro jednu příležitost.
Mluvila jste o tom, že při souboru Rajkó existuje také škola. Její jméno je Talentum International Dance and Music School. Můžete nám o ní říct nějaké podrobnosti?
Oficiálně jsme tuto školu založili v roce 1990, a jak už jsem řekla dříve, před rokem 1990 jsme neměli oficiální hudební školu, tu jsme založili až po pádu komunismu. V naší zemi jsme se snažili najít romské děti a dodnes hledáme takové, které se chtějí věnovat hudbě a do školy půjdou, jen když se jim dovolí hrát.
V jakém věku je možné přijít do této školy?
Do školy mohou přijít romské děti, když je jim osm let. Osmileté děti k tomu nepotřebují žádné předchozí studium hudby. Pokud k nám přicházejí starší děti, kterým je třeba 10, 12 nebo 15 let, musí se už předtím, než přijdou k nám, učit hudbu. Potom dělají zkoušku, a když jsou dostatečně dobří, mohou přijít do školy. Když zakončí školu, je jim 18 nebo 19 let a jsou z nich profesionálové. Mohou hrát v našem profesionálním orchestru Rajkó, nebo mohou hrát v jiném orchestru, mohou založit svůj vlastní orchestr nebo mohou jít hrát do restaurací do Nizozemska, do Belgie nebo kamkoliv chtějí.
Je tato škola otevřená také pro studenty z jiných zemí?
Ano, máme studenty ze Slovenska, z Rumunska a snažíme se najít děti z Ukrajiny - tedy z území, kde lidé ještě mluví maďarsky, protože je to škola a děti potřebují mluvit maďarsky, aby v ní mohly studovat. Ale máme například také dítě ze Slovenska, které mluví jen velmi málo maďarsky, a přesto u nás studuje.
Je zapotřebí za studium platit?
Naše škola je podporována nadací, takže obecně děti platí jen velmi malou částku za studium. Ale ty děti, které mají špatné finanční zázemí a jejich rodiče za ně nemohou platit, nemusí za studium platit nic. Kromě toho máme internát, ve kterém děti mohou bydlet, a stát jim platí na jídlo.
Je Vaše škola zaměřena pouze na romskou hudbu nebo se v ní žáci učí i jiné skladby?
Je to normální konzervatoř, takže se učí klasickou hudbu, jazz, evergreeny, pop, folk - všechny hudební styly. Profesoři jsou z hudební akademie, takže mohou vyučovat všechny hudební styly a ty děti, které mají více talentu na klasickou hudbu, mohou pak jít na hudební akademii Franze Liszta v Maďarsku. Učitelé po dětech nevyžadují, aby se zaměřovaly pouze na klasickou romskou folklorní hudbu.
Je Vaše škola pouze pro romské děti, anebo v ní mohou studovat i Neromové?
Je z 99 % pro romské děti, ale my neselektuje a všechny děti k nám mohou jít studovat. Ale škola je ve spojení s romskými tradicemi, takže do ní přicházejí především Romové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
