V jezuitském mlýně v Jihlavě bydleli lidé ještě před padesáti lety. Dnes z něj zbyla jen ruina sýpky

A je to v podstatě jen pár desítek let, co zmizel velký areál mlýna jezuitského. Ten stál přes řeku naproti dnešnímu Alzheimer centru.

„Těch mlýnů tady bývalo velké množství, ale dnes už neexistuje téměř nic," říká badatel a průvodce městské organizace Brána Jihlavy Marek Skřivánek. Jezuitský mlýn patřil mimo jiné pánům ze Smilova, a Petr ze Smilova ho v roce 1637 odkázali řádu jezuitů. „Dokonce má v kostele svatého Ignáce v Jihlavě dodnes desku jako poděkování," dodává badatel. Jezuitům pak mlýn patřil až do zrušení řádu v roce 1773.

8 fotografií

Od devatenáctého století mlýn vlastnila rodina Hellerova. „Ten mlýn se využíval pro výrobu elektřiny, kterou zásoboval mlýn a statek," říká Marek Skřivánek. Od roku 1947 v objektu mimo jiné bydlely rodiny, které režim vystěhoval z gruntů a podobně. „Marešovi, Dolejší a další," dodává badatel. Bydlela tam i rodina Čepičkových. „Bydlel jsem tady i já do svých tří let. Prarodiče tady bydleli do sedmdesátého šestého roku," říká Ctibor Čepička a ukazuje na zbytky náhonu a cihlové zídky. „Pamatuji si i dvůr, za tou zahrádkou bylo sezení a za řekou byla vidět silnice. Moje první slovo bylo auto," vzpomíná.

Zajímavé je, že z celého areálu zbyla jen sýpka na svahu, která byla rozvalinou už v šedesátých letech minulého století, a pod ní otvor, který měl být studánkou a vstupem do staré štoly. „Ve které se údajně v šestnáctém století našly plány k dolování," dodává Marek Skřivánek, který k jezuitskému mlýnu pod hlavičkou Brány Jihlavy pořádá komentované procházky.