-
Dechovky pro Vysočinu - 28.2.
Dechovky pro Vysočinu - 28.2.
-
Někdy je čas byznysu, teď je čas pomoci. Kavárna v Jihlavě se proměnila na byt pro uprchlíky
Uprchlíci z Ukrajiny míří do různých českých měst. Místní jim pomáhají, jak můžou. Přispívají do sbírek, jezdí na hranice, ale také poskytují ubytování.
-
Písničky pro Vysočinu - 28.2.
Písničky pro Vysočinu - 28.2.
-
Pes v rodině je schopen pochopit změnu, třeba narození dítěte. Vše je o komunikaci
Michaela Drábková se zabývá komunikací psů a lidí, obzvláště psů a dětí. Vztah je podle ní v komunikaci a to je základ. Ptala se Hela Dvořáková.
-
Prádelny mají problém. Podle asociace má téměř polovina existenční potíže
Před covidem vypraly třikrát víc prádla a třeba v Třebíči měly o osm zaměstnanců víc. Na prádelny tvrdě dopadla pandemie a skoro polovině z nich hrozí krach.
-
Sbírky dobových korzetů a podprsenek. Pružné látky se objevily až v sedmdesátých letech
I tak intimní kousek dámského prádla, jakým je podprsenka, má svou historii. Desítky kousků jsou uložené i v regálech jihlavského muzea Vysočiny.
-
Dechovky pro Vysočinu - 27.2.
Dechovky pro Vysočinu - 27.2.
-
Zdeněk Dryšl: Měli bychom poslechnout masopustní tradici
Tolik tradic se po našich předcích dochovalo v souvislosti s masopustem. I dnes bychom se jimi měli řídit, myslí si herec Zdeněk Dryšl.
-
Písničky pro Vysočinu - 27.2.
Písničky pro Vysočinu - 27.2.
-
Zvíře, které v jihlavské zoo běžně nepotkáte. Je to obří šnek
V jihlavské zoo žijí i zvířata, která nemůžete vidět při obvyklých návštěvách. Ve výukovém centru PodpoVrch se členové zájmového kroužku starají třeba o obří šneky.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 949
- 950
- 951
- 952
- 953
- 954
- 955
- 956
- 957
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
