-
Písničky pro Vysočinu - 26. 12. 2025
Písničky pro Vysočinu - 26. 12. 2025
-
Jindřich Šídlo ve Vídni: Média se mění, nedělní debaty ale Češi pořád chtějí
Politický komentátor Jindřich Šídlo o proměně médií, síle sociálních sítí, české dopravě i o tom, proč mají nedělní politické debaty u diváků stále své místo.
-
Rybova mše spojí na 140 zpěváků a muzikantů. Vánoční tradice zazní ve Žďáře nad Sázavou
Vánoční mše Jakuba Jana Ryby patří k nejdéle udržovaným hudebním tradicím v českých zemích a ani letos nebude chybět.
-
Dechovky pro Vysočinu – 25. 12. 2025
Dechovky pro Vysočinu – 25. 12. 2025
-
Písničky pro Vysočinu - 25. 12. 2025
Písničky pro Vysočinu - 25. 12. 2025
-
Tereza Mátlová: Styděla jsem se za to, že nevypadám jako operní pěvkyně
Zpěvačka Tereza Mátlová byla hostem Českého rozhlasu Vysočina. V rozhovoru mluvila o lásce k hudbě, velké rodině i o tom, proč je pro ni opera celoživotní disciplínou.
-
Německé nápisy připomínají původní obyvatele usedlosti u Šlapanova. Nový majitel památku opravuje
Mezi nově vyhlášené kulturní památky patří venkovská usedlost u Šlapanova na Havlíčkobrodsku. Oblast patřila do konce druhé světové války k německému jazykovému ostrovu.
-
Písničky pro Vysočinu – 24. 12. 2025
Písničky pro Vysočinu – 24. 12. 2025
-
Ivan Trojan o filmu Anděl Páně i jeho pokračování: Bez silného scénáře by třetí díl nedával smysl
Herec a režisér Ivan Trojan zavítal do Vídně s inscenací Žáby, divadlem jednoho herce. V rozhovoru mluví o natáčení filmu Anděl Páně a herectví.
-
Vánoční narozeniny se stovkou navíc: Příběh pana Karla Holického
Štědrý den bývá symbolem radosti, rodiny a dárků. Dětem, které se na Vánoce narodily, se vždycky říkalo "krásný vánoční dáreček". Karlovi Holickému přináší dvojí pocity.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 46
- 47
- 48
- 49
- 50
- 51
- 52
- 53
- 54
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
