-
Češtinu na pařížské škole orientálních jazyků studoval i francouzský znalec T. G. Masaryka
O Masarykovi a Rusku přednášel v jihlavské knihovně profesor pařížské Sorbonny Alain Soubigou. Autor nejrozsáhlejší práce o prvním československém prezidentovi.
-
Dechovky pro Vysočinu – 28. 4. 2026
Dechovky pro Vysočinu – 28. 4. 2026
-
Jedna nehoda, roky následků. BESIP na Vysočině nabízí pomoc i po havárii
Stačí vteřina nepozornosti a cesta do práce se může změnit v událost, která obrátí život naruby. Na to upozornila krajská koordinátorka BESIPu Veronika Vošická Buráňová.
-
Písničky pro Vysočinu - 28. 4. 2026
Písničky pro Vysočinu - 28. 4. 2026
-
Ovce místo sekačky: v Remízku sečou trávu Valentina, Babetta, Malina a „Elvis“ Brambora
Kdo by chtěl tichý provoz, nulové emise a trochu vlny navíc, může vyměnit křovinořez za ovce. To udělala dvojice Barbora Masaříková a Forest Trenz z Náměště nad Oslavou.
-
7. díl: Minuta pro hubnutí: Při hubnutí rozhodují i vůně a reklamy. Nejtěžší je odolat
Hubnutí nekomplikuje jen hlad, ale i okolí. Reklamy, vůně fast foodu nebo pohoštění od známých často naruší i dobře nastavený plán.
-
Dechovky pro Vysočinu – 27. 4. 2026
Dechovky pro Vysočinu – 27. 4. 2026
-
Regionální
Zahrada v Havlíčkově Brodě přilákala davy. Lidé vybírali sazenice, soutěžili i hodnotili recepty
Tisíce rostlin, zahradní technika i bohatý program. Výstava Zahrada v Havlíčkově Brodě nabídla inspiraci pro dům, zahradu i zábavu pro celou rodinu.
-
Tepna Vysočiny láká na léto: nové výlety, výjimečná gastronomie i prázdninová hra
Vysočina chce být víc než jen zastávkou mezi Prahou a Brnem. Tepna Vysočiny láká na letní zážitky, nové výlety i gastronomii světové úrovně.
-
Písničky pro Vysočinu - 27. 4. 2026
Písničky pro Vysočinu - 27. 4. 2026
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
