První pomník československým letcům RAF postavil na letním táboře architekt Jiří Herzán

Jiří Herzán však měl jinou nástupní situaci: „On maturoval v roce 1940, takže nemohl jít rovnou na vysokou školu, protože nacisti všechny vysoké školy zavřeli. Šel do Brna na studium uměleckých řemesel, dokonce v Třebíči vyráběl granáty pro Němce. Teprve po válce vystudoval architekturu, ale vyskytla se další komplikace. Přišel únor 1948 a on nemohl pokračovat ve firmě, která působila v Třebíči 140 let. Proto byl celý život zaměstnaný v jihlavském Stavoprojektu,“ vypráví Lubor Herzán.

Hotel Medlov

Jiří Herzán je autorem řady významných staveb nejen v našem regionu. „Pro tatínka bylo možná lepší, že nemusel podnikat a být stavitelem. „Byl kreativní a rád si stavby vymýšlel, ale taková ta divoká podnikatelská honička za penězi, to mu moc nesedělo,“ usmívá se host Dobrého dopoledne.

S námitkami komunistických pohlavárů o buržoazní architektuře či dekadentním paumění bojoval Jiří Herzán humorem. Buď svůj návrh popsal jako poctu sovětským přátelům, nebo na příkladu hotelu Medlov poukázal na to, že socialistický dělník se potřebuje rekreovat v kvalitním prostředí, což se ideologicky nedalo odmítnout.

Právě hotel Medlov je považován za jedno z nejlepších děl Jiřího Herzána

Navazuje na prvorepublikový styl menšího hotelu, který evokoval dojem chaty. „Co je na té stavbě nejkrásnější, jsou ty interiérové detaily, ale také to, že zapadá do okolního prostředí přírody. Šikmá střecha, ty podpěry, které ji drží, je to krásná stavba. Těžko se to popisuje, nejlepší je zajet si tam na výlet,“ zve Lubor Herzán.

Nejen rekreací dělníků z ROH, ale i na letních táborech se projevil duch Jiřího Herzána a jeho láska k architektuře.

„On do toho tábora vnesl všechny principy architektonické tvorby, to znamená krásu, účelnost, stabilitu a tak dále. A takovou nevtíravou formou vychovával táborníky k tomu, aby chápali, že tábor má provozní zásady, že i zdánlivé zbytečnosti jako pěkná úprava, výzdoba, pěkná brána, že to všechno jsou významné věci pro život. V tomto, myslím, nemá v republice obdoby,“ přemítá o vlivu svého tatínka Lubor Herzán, který sám na tyto tábory také jezdil.

Na letním táboře u Horního Mrzatce vznikl úplně první pomník československým letcům RAF

Něco takového bylo v této době naprosto tabu. Stavba památníku vzdávala hold 311. bombardovací peruti a 310. 312. 314. a 315. stíhací peruti RAF.

„To už hraničilo s disidentstvím, dokonce byl na místě František Fajtl a byl dojatý k slzám. Naštěstí je nikdo neudal, tak pomníky vydržely asi dvacet let, kdy je táborníci vždy odvezli a za rok zase přivezli,“ říká Lubor Herzán.

V současnosti je iniciativa památník obnovit tak, aby nějakou dobu vydržel. „Ale nechci předbíhat,“ dodává na závěr třebíčský architekt.