Při výcviku dravců pro vystoupení postupují sokolníci stejně, jako samice v přírodě
Sokolnické umění, které je možné vidět v jihlavské zoo, není jednoduchá věc. Sokolníci se k mláďatům chovají podobně, jako by to dělaly jejich matky v přírodě.
Do expozice se umisťují až dospělí ptáci. U káňat a sokolů to trvá asi 60 dnů od vylíhnutí do chvíle, než jedinec vylétne z hnízda, učí se létat a lovit. U velkých dravců jako jsou orli, je doba delší, zhruba 80 - 100 dní.
S mláďaty dravců začínají sokolníci pracovat až ve chvíli, kdy jsou dorostlí a v přírodě by vylétli z hnízda.
V přírodě to funguje tak, že samice podává potravu dál od hnízda a mládě se pro ni musí dopravit, dojít pěšky, poposkočit, dolétnout. Toho využívají i sokolníci. V tomto období začínají mladým ptákům dávat potravu dál od hnízda. Dravec si pak pro ni k sokolníkům chodí automaticky, tím vzniká vazba, která se využívá při sokolnických vystoupeních.
Trénink u každého dravce je individuální, při výcviku záleží i na kvalitě sokolníka. Od začátku výcviku po ukázky to trvá dva až tři měsíce.
Jak se vybírají dravci pro jednotlivá vystoupení? Poslechněte si celé audio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
