Dana|Dobrý večer všem posluchačům a samozřejmě Vám, Jani. Já už jsem to tu vyprávěla, ale v jiném kontextu, takže to zopakuji pro tento večer. Kamarádka mne přesvědčila na zájezd do Vatikánu a do Říma a Neapole. Když jsme byli v Římě a prohlíželi si svatopetrské náměstí, najednou se začali sbíhat lidé a kolem nás prošel s malým doprovodem papež Jan Pavel II. Je to opravdu hodně let a stále mám před očima takovou postavu v bílém, jak se opírá o hůl, skloněný, kolem něho ochranka, ale byla to taková obrovská náhoda, vlastně byla to tak zvláštní situace, že z něj vyzařovalo takové obrovské kouzlo osobnosti, pořád to tak nějak cítím i po těch mnoha letech. A vzpomínám i v této době, kdy je vlastně současný papež nemocný..
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer. Za mnoho neobyčejných shledání vděčím esperantu (esperanto je umělý jazyk, starší posluchači budou vědět). Jeho znalost mi v životě otevřela cestu k takovým lidem, jaké bych jinak asi těžko potkal. Když jsem byl před lety v Madridu, bydlel jsem u jedné neobyčejné španělské rodiny. Pán měl za manželku černošku a vychovávali spolu malého syna. Obdivuhodná byla jeho knihovna s obsáhlou sbírkou Malého prince. Tento pohádkový příběh byl přeložen do velkého množství jazyků a on vlastnil snad každé cizojazyčné vydání. Samozřejmě i to české. V den odjezdu se se mnou ve dveřích loučil hezky česky. Tolik jeden střípek z mozaiky krásných setkání s lidmi, která mi cestování přineslo. Dobrou noc.
Bohumír, nic není náhodou.| Zdravím přátelé, před 2roky jsem byl v lázních Slatinice. Setkáme se ještě někdy přátelé, to byla otázka pro 4 sedící u stolu v jídelně? No a po 2letech majlování internetem s kolegou , spolunocležníkem na pokoji, mi dal vědět že znova jede do lázní kde jsme se poznali. a tak jsem přijel, od nás asi 30km do Slatěnice a společně jsme za hezkého počasí , uskutečnili výšlap na Velký kosíř. Hanácký Mont Blank. Opekli buřtíka a po vzpomínkové cestě zpět.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.JARUŠKO A POSL.NL.PRVNI OSOBA ,KTERÁ MĚLA VLIV NA MOU BUDOUCNOST ,BYL PAN MUŽÍK KTERÝ MĚ VZÁL DO UČENI NA ZEDNÍKA I PŘES VLÁDNI NAŘÍZENI ŽE SYN ZEMĚDĚLCE MUSI ZŮSTAT V ZEMĚDĚLSTVI.DALŠI OSOBOU BYL PAN ŠKARDA PŘEDSEDA JZD,KTERÝ MĚ NABÍDL PRÁCU VČETNĚ BYTU.TOTO BYLY V MÉM ŽIVOTĚ DŮLEŽITÉ ZÁLEŽITOSTI KTERÉ MĚLY VLIV NA NÁŠ DALŠI ŽIVOT,ČASTO NA TYTO OSOBY VZPOMÍNÁM.JE ŠKODA ŽE UŽ JIM NEMŮŽU ZATO PODĚKOVAT.FRANTISEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
franz|ty na které zde vzpomenu, jsou již , jak se říká na pravdě boží, vždy mne byli bližší osoby minimálně o genaraci více a i ještě více starší , jejich slovo platilo takříkajíc za každého počasí, slovo a punktum, tuto vlastnost dnes postrádám a to i u mojich- to vrstevníků , když příjde heft na heft, kličkují jak zajíci, zodpovědnost přenáší na jiné, nedokáží příjmout, že přece platí, jak si kdo ustele, tak si i lehne, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, jó podívat se do zrcadla dění není so einfach
